Bavit se o těchto věcech nemá význam, alespoň tedy pro mě to pokaždé byla jenom ztráta času. Dříve jsem se pokoušel s novodobými pohany komunikovat a debatovat o těchto
věcech, protože jsem cítil s nim jakousi sounáležitost, ale jak se ukázalo, naše pohledy na tyto věci byly příliš odlišné, než aby to nepřineslo nějaký pozitivní výsledek, shodu či snad
nějaké větší sblížení. Člověk, který sám sebe vidí v jakýchsi obnovených starých svatyních a do jisté míry znovuzrozených tradicích, se těžko shodne s někým, kdo si pohanství vybral
jen jako styl života, subkulturu nebo aby působil přírodně, nezávisle, volně... jim takové "pohanství" stačí a vyhovuje, ale pro mě je to příliš málo. Takovým budu vždy připadat jako
někdo, kdo je do morku kostí srostlý s křesťanskou tradicí, nebo jako někdo, kdo si neustále pohrává s myšlenkou "pohanské církve", ale pro mě za mě, mě je to už jedno, z toho už
jsem vyrostl, a to, co tu píši, je jen ozvěna minulosti a bezvýznamný štěk, který zůstane bez povšimnutí. Ať se nám to líbí nebo ne, pokud jedinec není zakotvený v nějaké
organizované skupině (kultu) nebo alespoň v některé pevné tradici, tak je prakticky bez šance se s někým shodnout, natož se naladit na shodnou vlnu, sdílet a prožívat společnou víru
a hodnoty. Zkrátka pohané jsou bez šance co se jejich roztříštěnosti týče posunout se z toho někam dál, a s tímto přístupem to tak bohůmžel i zůstane. Většina běžné společnosti se s
novopohanstvím za celý život nikdy nesetká a těch pár roztroušených izolovaných pohanů zůstane bez povšimnutí nebo budou přinejlepším pamatováni jako nějací exoti a podivíni. Ti
buď časem pohanství sami opustí, nebo si jej odnesou do hrobu. Tak to na tom světě ostatně chodí všude. Příroda od nepaměti vyzdvihuje jenom schopné a silné, a i když pohané se
často k ní hlásí, tak to jsou paradoxně oni, které příroda vyškrtne.
Ahoj, ráda si dobře popovídám. V této době to vnímám jako
Nečastou věc, které je si třeba vážit. Pod pojmem normální
člověk se skrývají většinou ovce . A tak i tím kým se cítím býti
nebo spíše styl myšlení nebo jak to nazvat se uchyluji sem. Tato
tématika mi nejenom je vlastní tak spíše styl života i co do "víry".
Zda-li keltské pohanství je víra nebo styl spíš obojí. Vic se
rozepsat spíš pokud někdo bude chtít navázat na mail třeba.
Bardfili: Jsem poněkud v rozpacích a smutný z toho, že se i zde v těchto kruzích dokážou prosadit a získat ohlas tzv. "slovansko-árijské védy" (https://www.tartaria.sk/). Podle mě je to snůška obskurních esoterických nesmyslů zneužívajících slovanské motivy a moderní "slovanské" symboly ke své propagaci a šíření svých pseudo-nauk. Celá ta škála jakože "slovanských" svastik a kolovratů, kterým já tedy spíš říkám "kolohnáty", "křivé hnáty" apod., protože mi spíše evokují zakřivené končetiny (jako antropomorfní tiskeliony) a nikoliv to, co jim přisuzují slovansko-árijští védisté, i jejich názvy jsou vycucané, jedná se prostě jenom o různé variace slunečních symbolů, vše ostatní kolem nich je zcela lživé, a slovanský rekonstrukcionista by se měl takovým podvratným padělkům a nesmyslům minimálně vyhýbat. Na druhou stranu chápu, že dnešní úspěch a oblíbenost "slovansko-árijských véd" spočívá jaksi v pasivitě a neschopnosti současných slovanských rekonstrukcionistů (Rodné víry a jiných) své náboženství efektivně provozovat. V minulosti jsem byl podezříván z toho, že si pohanství představuji ve formě "pohanské církve", ale není tomu tak, pouze jsem chtěl poukazovat a zdůrazňovat prokazatelný prostý fakt fungování jakožto životaschopné tradice, že pokud se novopohanské směry nedokážou etablovat, budou nakonec vytlačeny a z velké části rozežrány zevnitř různými sektami jako je "slovansko-árijský védismus" a podobně.
JaneG: Děkuji za optání. V osobním životě se mám dobře. To, že u Tebe zvítězí buď keltská nebo
germánská stránka se dalo čekat. V současnosti jsem přes net ve spojení s jedním Keltem, na
kterého má germánská stránka také vliv, tak jsem zvědavej, co v něm nakonec zvítězí. Taky nejsem
nikterak "organizován", protože bych na to též neměl čas. Navíc jsem spíš takovej starej vlk
samotář.
Je to tak, Eicheriku, dlouhá doba už to je
Ani už přesně nevím, co jsem měl za očekávání. A nevím moc, jaká je
vlastně pohanská scéna u nás. S některými pohany jsem dál i v
osobním kontaktu, ale spíš se tak osamotě sháním po dalším poznání...
Germánská stránka u mě nakonec převážila, ale nejsem členem žádné
skupiny a asi bych ani nechtěl, protože mám málo času na to, být
platným členem nějakého sdružení. Ale setkání s podobně zaměřenými
lidmi bych přivítal.
Jak se daří Tobě?
Bardfili, starý brachu, rád čtu tvá slova!
Zběžně jsem si to prohlížel, musím říct, že spojení pohanství s víceméně
jakoukoli politickou doktrínou považuji za - mírně řečeno - nešťastné.
Hromoslave, myslím si, že v obou možnostech ses mohl trefit. Jsem si
vědom toho, jak hlubokou stopu zanechalo křesťanství ve struktuře
našeho myšlení a vnímání, ale samozřejmě přiznávám, že nevím, kde
všude a jak.
Nicméně agresivní prosazování výlučnosti vlastních božstev považuji za
rys spíše abrahámovských náboženství. O ochotě přejímání kultů a bohů
mezi jednotlivými pohanskými náboženstvími v Evropě je vcelku bohatá
evidence historická i archeologická. Já osobně se po dlouhém
sebezpytu přikláním k tradici germánské, ale nijak mi to nebrání v tom,
abych se poklonil Perunovi, Cernunnovi či kterémukoli z dalších bohů -
ne ale jako vyjádření své tolerance, ale svého "teologického"
přesvědčení. Ne, že bych se domníval, že jsou mezi sebou různé tradice
zaměnitelné, jsem ale přesvědčen, že se nevylučují.
V tom, že uctiváš jiné bohy, nevidím problém a nijak to nekoliduje s mým
přesvědčením, ale kdyby na to přišlo, oběť Ódinovi bys byl jistě stejně
vhodná, jako kdokoli jiný
Janeg: Křesťanské myšlení vědomé si svého původu v křesťanství u mě, říkáš? A nebo humanistické myšlení neznalé svých křesťanských kořenů u tebe? To humanismus tu nemá co dělat. Naši bohové nejsou patrony pokory a slabosti, nýbrž síly a vítězství. Jakápak solidarita. Zašlápnutí nepřátel do země je naopak ctnost, to jsem tu chtěl vyjádřit!