Víte o tom, že je teď nový devítitidílný seriál, který se jmenuje Vikings? Příběh je zasazen do raně středověké Skandinávie a hlavním hrdinou seriálu je válečník a dobrodruh Ragnar Lodbrok. V seriálu nechybí vikinská výprava na západ do Anglie, naturalistické boje s Anglosasy ani vikinské zvyklosti (třeba podoba severského pohanství je spíše subjektivní fantazie filmařů a tak nechybí ani omamné houbičky, ale to nevadí).
Třeba v jednom díle při nájezdu Lindisfarne vikingové pobili houf křesťanských mnichů a pak spolu vedli debatu, kdože je ten ukřižovaný bůh, pak sekerou rozsekali kříž, na kterým byl zpodobněn. Z mého pohledu je to možná jeden z nejzajímavějších a nejzábavnějších seriálů, i když jako většina dnešních seriálů má svá hluchá místa. Přestože boje nejsou nikterak velkolepé, jsou alespoň naturalistické a především kvalitně natočené. Seriál pochází z dílny Michaela Hirsta, autora seriálů Tudorovci (2007-2010) a Camelot (2011). Vikinga si v něm také zahrál čechokanadský herec Vladimír Kulich. Taktéž stojí za zmínku, že občas v seriálu zaznívá hudba z nového alba od norského hudebního projektu Wardruna, který vytváří severskou rituální hudbu inspirovanou germánskými runami.
Zatím se seriál nedočkal dabingu a televize ho ještě nevysílala, ale je možné ho shlédnout na internetu.
Je magie elitářská? To je opravdu hrozný omyl. Magie je skutečně pro každého bez rozdílu postavení či věku. Od nevinné magie lásky po vysokou magii složitých theurgických operací v akáše. Zaleží na každém na jakou úroveň se vypracuje. Mág, čaroděj, čarodějnice nepotřebuje žádného církevního patrona, který by omezoval a nařizoval co má kdo dělat, svoboda je absolutní, omezená pouze etickými hodnotami daného praktikanta. Mág spoléhá především na své síly a pokud se jeho operace nezdaří dává vinu pouze sobě a nerouhá se Bohu či neodpadá od víry ze zklamání jako věřící církve. Magii mohu doporučit každému, pohanům třeba magii přírodní, křesťanům třeba metodu channelingu pro spojení a rozmluvy s Ježíšem. Získají tak nadhled nad svou věroukou a kázáním kněžourů v kostele. Pro buddhisty třeba metodu astrálního cestování po světech, které znají pouze z doslechu od svého gurua. Mohl bych pokračovat, magie je opravdu pro každého...
Magii bych definoval jako ovládání přírody netechnologickými prostředky. Jestli je to egoistické, budiž. Magie existuje od pradávna co existuje člověk, dávno před vznikem civilizace, není to jen okultizmus západní provenience.
Co je to ta nirvána? Rezignace na udržení se při životě. Entropie je blbec.
Nic proti buddhizmu nemám. Čeho ale dosáhnou tibetští mniši sebeupalováním proti zpupné moci komunistické diktatury? Mág má na výběr. Setrvat v nirváně a nebo o něco aktivně usilovat na úrovni hrubohmotné - 3d reality - máji a nebo na úrovni astrální - multidimenzionální reality - akáši...
alien: Buddhismus není pasivní a jeho smyslem není zastavení mysli, nýbrž osvícení, osvobození, dosáhnutí nirvány. Klidná mysl a odproštění od emocí a pocitů rovněž neznamená zastavení mysli, nýbrž úplnou svobodu. Jen si zkusme představit, jak by svět vypadal, kdyby se všichni lidé odprostili od všech negativních emocí, svět by byl krásnější a veselejší. Lidé by se k sobě chovali dobře a laskavě. Pokud je řeč o magii, mohu rovněž doporučit jógu, ale i tantru, které jsou dva druhy, buď trantra buddhistická (tantrajána) nebo tantra hinduistická. Například hinduistická tantra operuje s vlivem a sílou ženské Bohyně.
Co se evropského okultismu týče, tak o něm jakožto seriózní duchovní disciplíně lze spolehlivě pochybovat. Je relativně nový, vznikal teprve v 17. a 16. století na základě dřívějších hermetických spekulací. Praktikování magie okultismu je výhradně elitářské a egoistické, zaměřené ve smyslu zajištění osobních materiálních potřeb. Okultismus neumí zajistit osvícení ani radostný život, natož spravedlivou společnost, zahrává si s neznámými silami, způsobuje neurózu...
Zastavení mysli...
To je podstata buddhizmu. Je to příliš pasívní. Doporučuji raději cestu magie. Ta je také neutrální k náboženství a nabízí aktivní přístup a operační možnosti jak v normální realitě tak v astrálu. Umožňuje i použití nejvyšších principů Univerza, tedy operace na božské úrovni...
Eicherik: Mýlíš se, Buddha nepožaduje poslušné stoupence jako je tomu v některých náboženstvích. Buddhovo náboženství je cesta, která se pouze nabízí. Není možné ji vnucovat nebo požadovat bezmeznou poslušnost. Navíc je to cesta k osvícení, k osvobození, to znamená jisté úsilí, které dokáže jen člověk, který opravdu chce a má zájem. Když buddhismus vnutíš lidem, kteří nechtějí a nemají zájem, pak to nemá žádný smysl. Buddha není Bůh ani Boží prorok a dokonce nepožaduje uctívání své osoby, naopak to považuje za nežádoucí. Smyslem buddhismu je Buddhovo učení, nikoli uctívání a náboženská poslušnost. Nevěnuje pozornost náboženským spekulacím jako jsou třeba mýty a teologie. Proto se buddhismus nikdy nešířil násilně ani pod tlakem, nemá to totiž vůbec zapotřebí. Naopak buddhismus je zcela odevzdaný náboženské toleranci a svobodě, stoupenec Buddhismu může následovat Buddhovo učení a přitom uctívat kterékoli libovolné bohy. V buddhistických zemích bylo obvyklé, že se tam uctívali různí bohové a praktikovali různá náboženství (například džinismus) které buddhismem nesouvisí a přesto buddhismus nikdy neměl potřebu tato náboženství a bohy pronásledovat či potlačovat. Buddhismus je opravdová tolerance a náboženská svoboda.