pohanští Bohové jsou zpět
 
moudra: Jeden otec je lepší než sto učitelů (norské)

VIKINGOVÉ

"A furore normannorum libera nos domine!"
"Bože, chraň nás před zlobou Nordických mužů!"
-- často užívaná modlitba z dob Vikingů

Vše začalo vypleněním jednoho kláštera. V sobotu, 8. června 793 Vikingové poprvé zaútočili. Jejich cílem se stal klášter na ostrově Lindisfarne, ležícím východně od anglického pobřeží. Udeřili rychle a tvrdě. Šokované mnichy, kteří přišli přivítat cizince, buď zabíjeli nebo brali do otroctví. Potom vydrancovali klášterní poklady. To bylo začátkem dlouho trvající doby, charakteristické vlnami těch nejbrutálnějších nájezdů, jaké kdy mohlo oko světa spatřit. Mnoho měst, vesnic, a klášterů podél evropského pobřeží nemělo šanci proti síle velice zdatných a téměř nelidsky statečných bojovníků, kteří je přepadávali. Protože byli vynikajícími námořníky a protože používali jedny z nejlepších lodí všech dob, mohli Vikingové udeřit rychle, kdykoliv a kdekoliv. Pochopitelně se strach z těchto divokých mužů Severu rychle šířil celým kontinentem.

Drakar
DRAKAR
vikingská nájezdnická loď

zvětšit obrázek

Jakkoli byli brutální, musí být Vikingové nahlíženi ve správném kontextu. Jejich metody masakrování lidí byly, pravda, dost odporné, ale byla to také odporná doba, v níž žili. Byla ta samá doba, kdy se Galwegianští bojovníci v západním Skotsku oddávali svému oblíbenému sportu - probodávání dětí. Vikingové měli přinejmenším určitý etický řád, kterého se drželi. Keltové, kteří měli mnohem přísnější řád, než byl ten vikingský, byli stejně tak krutí. A ti samí křesťané, kteří proklínali pohanské Vikingy, byli schopni nějak ospravedlnit upalování lidí zaživa. Takže ačkoliv mohou být Vikingové považováni za barbary, nemělo by se zapomínat, že nebyli zdaleka jedinými lidmi, co prováděli barbarské skutky. Navíc, Vikingové, kteří plenili a drancovali, tvořili jen malé procento Nordických národů, které byly složeny spíše z farmářů a obchodníků.

Zbraně byly nezbytnou součástí majetku svobodného muže. Nejčastějšími typy byly sekery, kopí a meče. Z nich nejdůležitějšími byly právě sekery a meče. Meč měl oboustranné ostří, zakončené ostrou špičkou, a obvykle byl pokryt ornamenty. Společně se sekerou, kterou jako zbraň používali pouze Vikingové, meč sloužil jako zbraň na krátkou vzdálenost. Kopí mohlo být vrženo středně daleko, ale mohlo být použito i k úderu na krátkou vzdálenost. Jedinou dostupnou zbraní, která mohla působit na větší vzdálenost, byl luk a šíp. Ty však nebyly používány tak často jako ostatní zbraně.

Pro svou ochranu, nosil průměrný vikingský válečník přiléhavou helmu z vydělané kůže zpevněnou kusy kovu a kusem železa chránícím nos. Helmy s rohy se nepoužívaly, protože byly extrémně nepraktické a příliš veliké pro boj. Dobře vybavený Viking byl chráněn také lehkým drátěným brněním, které krylo horní polovinu jeho těla. Standardním vybavením byl také kůží potažený kulatý štít. Ten měl na středu vnější strany kovovou vypouklinu, která chránila ruku, držící štít.

S těmito hračkami nahnali strach celé Evropě a nejen jí
Nález vikingských zbraní

Vikingská loď byla dlouhé, lehké a velice dobře ovladatelné plavidlo se čtvercovou plachtou. Příď byla často vyzdobena podobiznou nějakého zvířete. Loď byla řízena velikým veslem na pravém boku a mohla vjíždět vysoko do vln, i když byla plně naložena. Z tohoto důvodu mohla být často používána pro přistávání na pevnině. Tato vlastnost měla veliký vliv na úspěchy vikingských nájezdů. Maximální rychlost lodi byla zhruba 12 uzlů, přičemž normální rychlost byla přibližně 7 uzlů. S 30 muži u vesel, dosahovala vikingská loď rychlosti asi 5 uzlů. Loď Gokstad je největší lodí, která byla nalezena. Je 23.3 metrů dlouhá a má otvory pro 32 štítů na každé straně. Má 16 párů vesel a pravděpodobně vozila asi 70 mužů, což umožňovalo, aby mohla být vesla obsluhována ve směnách. Každý muž měl truhlu osobního vlastnictví, která sloužila jako sedačka, když přišel čas jít veslovat. Až na malý plátěný stan v nejlepších případech, neexistovala prakticky žádná ochrana před živly. Jídlo sestávalo ze sušeného masa, čerstvě nachytaných ryb, kyselého mléka, vody, medoviny (nebo piva) a různých koření a rostlin (jako prevence např. kurdějí).

Ze svých cest si Vikingové přiváželi obrovská množství pokladů. Tyto poklady byly tvořeny obvykle zlatými a stříbrnými mincemi a klenoty. Na úspěšnost vikingských nájezdů poukazuje i fakt, že více starobylých anglických mincí bylo nalezeno ve Švédsku než v Anglii. Vikingové rádi vystavovali své bohatství na odiv, protože si to mohli dovolit. Mince byly často zavěšeny na řetízcích nebo přišity na oblečení, a klenoty byly nošeny s hrdostí. O klenoty se zajímali muži stejně jako ženy. Jako standardní platidlo se běžně užívalo stříbro. Když přišel čas, za něco zaplatit, jednoduše odřízli příslušnou váhu. Nezáleželo na tom, jestli stříbro pocházelo z mincí nebo kusu klenotu.

Loupežné výpravy však nebyly jediným zdrojem jejich pokladů. Jak byli Vikingové zdatnými bojovníky tak byli dobrými obchodníky. Zřídili obchodní stezky k tak vzdáleným místům jako byla Alexandrie, Seville, Řím, Konstantinopol nebo Bagdád. Nordičtí muži přepluli mnohá moře a řeky a přešli mnohé země, aby se dostali do Evropy, severní Afriky, Střední Asie, na Island, do Grónska a dokonce do Severní Ameriky. Odtud si domů přiváželi kožešiny, hedvábí, koření, vzácné kameny, sklo, zbraně, víno, otroky a další věci. Vikingové, kteří zůstali doma, dychtivě očekávali návrat obchodních lodí.

Průměrný vikingský muž u sebe vždy nosil meč a to i tehdy, když se zrovna nechystal do boje. Ten byl pověšen na širokém koženém pásku tak, že visel u levého boku. Dýka v pochvě byla připevněna na pravé straně pásku a odtud vodorovně pokračovala téměř přes celé břicho. Pásek byl nošen přes středně dlouhou tuniku, pod kterou se skrývaly dlouhé kalhoty. Teplý plášť byl sepjat kulatou, kovovou sponou nad pravým ramenem, což umožňovalo, aby byla pravá ruka vždy volná pro použití zbraně. Na nohou byly nošeny hadrové ponožky a boty z kozí nebo telecí kůže a na hlavě přiléhavá kožená helma. Na řemínku nebo řetězu kolem krku viselo přes tuniku stříbrné Thorovo kladivo.

Vikingské obydlí, rekonstrukce z Dánska
Vikingské obydlí, rekonstrukce z Dánska,
Foto: Radek Červinka, 2003

zvětšit obrázek

Průměrná vikingská žena nosila lněnou halenku. Přes tu bylo nošeno něco podobného zástěře. Tato zástěra byla udržována na svém místě velkými kovovými sponami, které měly tvary buď kulaté, oválné nebo zvířecí, záleželo na tom, odkud člověk pocházel. Mezi těmito sponami často visel řetízek nebo provázek s korálky. Na něm nebo na pásku kolem pasu byly zavěšeny užitečné předměty jako malý nožík, nůžky nebo klíče. Přes ramena byla také občas nošena šála sepnutá broží. Vdané ženy nosily přes hlavu přiléhavou látku, která byla na krku svázána v uzel. Ponožky a boty nosily ženy stejné jako muži.

Vikingové měli v oblibě jasné, čisté barvy a proto se do těchto barev oblékali, kdykoliv to bylo možné. Zvláště populární byly jasné odstíny červené a modré stejně tak jako hnědé, zelené a žluté. Tato láska k barvám se projevovala také v jejich oblibě nošení barevných skleněných korálků.

Vikingové vynaložili mnoho energie a času před zrcadlem, protože jejich vzhled byl pro ně velice důležitý. Muži stejně jako ženy dobře pečovali o své vlasy a denně je česaly hřebeny, vyrobenými z parohů zvířat. Hřeben byl vlastně skoro tak důležitou součástí Vikingova majetku, jako byl jeho meč. Muži nosily dlouhé vousy, které měli často spleteny do copánků společně se svými kotletami. Často nosili spleteny i své bradky. Pokud měli muži dlouhé vlasy, mohli si je svázat na krku v uzel, jako je často nosily jejich ženy. Ty je občas měly pokryté síťkou na vlasy. Muži stejně jako ženy nosili zelený nebo černý oční make-up, který vypadal skoro jako mascara. Vikingové se koupali každou sobotu a také chodili do sauny. K čištění svých uší a nehtů používali malé kovové předměty, které nosívali zavěšené na řetízku na krku nebo na pásku.

Narozdíl od Arabů, kteří pohlíželi na vikingskou hygienu se znechucením, Angličané považovali Vikingy za neobvykle čisté. Zdá se, že vikingští muži byli poměrně úspěšní u anglických žen, protože se každou sobotu koupali, česali si vlasy a často si měnili oblečení. Jeden anglický spisovatel zašel dokonce tak daleko, že napsal, že tato čistota byla dodržována výhradně pro jediný účel: překonání cudnosti anglických žen! Ať už tomu bylo jakkoli, čistota Vikingů by se neměla přeceňovat. V porovnání s dnešními standarty byla téměř ničím.

Za éry Vikingů, byl průměrný mužský věk 39.2 let, zatímco ženský věk byl 41.3 let. Nejvyšší vikingský muž, objevený v Dánsku, byl 185.1 cm vysoký, zatímco nejvyšší vikingská žena, také objevena v Dánsku, měřila 166.6 cm. Seveřané byli všeobecně zdraví a velmi dobře jedli. Jedním problémem však byla jejich averze k trhání zubů. Ačkoliv nebylo tohoto zákroku zapotřebí příliš často, odmítali ho a radši si trpěli v bolestech.

Přestože města již existovala, žili Vikingové převážně v malých vesnicích obklopených jejich poli. Většina vesnic měla svého náčelníka, který měl v rukou moc a jehož farma byla větší než farmy ostatních lidí z vesnice. Dny byly charakteristické tvrdou prací na polích a v dílnách. Obvyklá zvířata na farmách byla prasata, koně, voli, krávy a ovce, byla však menší než jejich moderní protějšky. Každá farma sestávala z několika budov, hlavní budova byla největší a nejdelší. Tyto budovy byly stavěny z takových materiálů, které byly zrovna při ruce, ať už to bylo dřevo, kamení, jíl nebo hlína.

Hlavní budova byla dlouhá stavba, rozdělená do tří stejně velkých oddílů. Jeden konec sloužil jako stáj a spižírna, zatímco na tom druhém byly chovány krávy. Viking a jeho rodina žili v prostřední části domu, zateplené tělesnou teplotou dobytka a velikým ohništěm uprostřed místnosti, který byl používán také k vaření jídla. Dům však neměl žádný komín a ni okna. Proto byla místnost poměrně temná a zakouřená. A byla to právě tato společná místnost, kde byly prováděny veškeré domácí činnosti, ať už to bylo vaření, spaní, tkaní látek atd.

Vikingové nečetli knihy, ale velice rádi poslouchali vyprávění. Existovalo runové písmo, avšak jen málo lidí je ovládalo natolik, aby je mohlo dostatečně využít. Takoví lidé byly vždy velice vážení a měli u ostatních zvláštní respekt a postavení. To bylo těch několik málo lidí, kteří dokázali vytesávat runové zprávy do kamene, čímž vlastně vyvářeli runové kameny. Na území dnešního Švédska a Dánska byla runové kameny docela obvyklou věcí, zatímco v Norsku jich existoval jen pár. Věřilo se, že bůh Odin se sám pověsil do koruny stromu Yggdrasilu a visel zde bez jídla a pití po devět nocí a dnů, aby se naučil a poznal moc a význam run. Proto runy nebyly pouhou abecedou, ale měly také magickou moc.

Vikingská mohyla z Dánska
Vikingská mohyla, Dánsko,
Foto: Radek Červinka, 2003

Souvislost s bohy měla i konzumace medoviny. Protože medovina byla nápojem bohů, bylo prostě přirozené, že se konzumovala ve velikém množství. Toho se využívalo zejména během náboženských svátků. Věřilo se, že když se člověk opil do němoty, bylo možné, že naváže přímý kontakt s bohy. Bylo to téměř náboženskou povinností, se na těchto svátcích opít.

Na nejnižší příčce sociálního žebříčku byli otroci, kteří vykonávali většinu těžké práce. Neměli vůbec žádná práva ani nic podobného a měli stejné postavení jako dobytek. Nemohli mít vlastní majetek, ani se ženit. Nebylo neobvyklé, když otroci následovali svého pána i do hrobu. Pozvolným vlivem křesťanství v Nordických oblastech kolem roku 1000 otroctví postupně vymizelo.

Bylo to právě v tuto dobu, kdy věk Vikingů dosáhl svého konce. Jejich odkaz však stále žije a tyto stránky, jsou věnované památce těchto dřívějších skandinávských válečníků, obchodníků a farmářů.

Původní text Alexander Sundquist.


nahoru
novinky

HLEDÁNÍ
= bez diakritiky =
MAILING LIST

NOVINKY
2.10.2014 - K tématu soch Svědkové času - jak to je ve světě >> zde

5.8.2014 - stránky se aktualizují, přibudou nové odborné články a rozjíždí se projekt Svědkové času, vztyčování pohanských model na posvátných místech :)

4.11.2011 - přidána reportáž o pochodu Závist - Stradonice >> zde

19.4.2007 - !!! Doba železná, Praha - hlednáme členy >> zde

30.9.2006 - odkaz, který byste měli shlédnout: KELTOVE.NET >> zde

25.7.2005 - DE BELLO GALLICO >> zde

19.2.2005 - přidán šermířský bazar >> zde


OBRÁZEK DNE


ONLINE OBCHOD

Daoine Ceilte

Gromovoj

KONTAKT
MEJRA cernunn@seznam.cz

SLUNEČNÍ POUŤ
východ slunce 06:51
západ slunce 18:58

NASTAVENÍ
přidej k oblíbeným přidat k oblíbeným
jako výchozí nastav jako výchozí


věnováno Cernunnovi,
Vám i Jim
 
[Kovářství - armaepona.cz] [Hist. obchod - drakkaria.cz] [Bretonský Cidre - bretagne.cz] [dobazelezna.cz] [keltoman.webgarden.cz]
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká Republika