Na počátku nebylo nic než chlad a žár. Na jedné straně byl Niflheim, svět temných mlh a věčné zimy, a na druhé straně
Múspell, nekonečný oceán z žíravých plamenů a rudě zbarvené záře. Mezi Niflheimem a Múspellem byla zela bezedná
propast Ginnungagap. A v tom obrovském prázdnu mezi světlem a tmou, žárem a mrazem, započal kdysi život.
První jiskrou života zažehla v mrtvé prázdnotě první velká událost: setkání ohně s ledem. Prvními dvěma bytostmi byly
Ymli, praotec všech mrazivých obrů –„hrímtursů“ a Audhumla, první kráva nadaná neobyčejnou dojivostí – z
jejího vemena tekly bez ustání čtyři mléčné řeky a jejím mlékem se Ymli živil. Audhumla měla jako všechny krávy ráda sůl,
a protože na počátku světa ještě nerostla tráva, pustila se do olizování kamenů pokrytých slaným jíním. Z jednoho takového
kamene vznikl krasavec jménem Búri. Audhumla tak vlastně dala život generaci severských bohů.
Búri měl syna jménem Bori. Ten se oženil s obryní Bestlou a měli spolu tři syny: Odina,Viliho a
Véa. Ymi se zase zasloužil o generaci obrů. Měl totiž děti sám se sebou: když spal, tak se zpotil, a tehdy mu z pod
levé paže vyrostl muž a žena, zatímco jeho nohy zplodily syna.
Ymi, krmený mlékem Audhumly, většinou spal a z jeho těla neustále vyskakovali stále noví obři – trollové. Zdálo se,
že brzy zaplní celý svět. Odin a jeho bratři se cítili ohroženi množstvím trollů, a proto se rozhodli, že Ymliho zabijí a
jeho rod vyhladí. Po velkém boji se zachránil jen jeden z trollů se svou ženou a ti se stali prarodiči nové generace obrů,
jejíž členové byli úhlavními nepřáteli severských bohů. Z Ymiho těla vytvořili bohové Devět světů, které jsou
podpírány světovým stromem Yggdrasilem. Nejvrchnější svět tvoří země Asgard, království Asů neboli
božských válečníků. Tady mají bohové a bohyně své paláce a tady také stojí Valhalla - palác samotného Odina.
Do Asgardu je možné se dostat přes hlídaný most zvaný Bifröst.
Ze země je ho někdy vidět v podobě duhy. Sem do Valhaly přichází všichni padlí bojovníci a tady o ně pečovaly
Valkýry, rusovlasé dívky a Odinovy služebnice, které Odin posílal do všech bitev podle jeho přání vybírat ty,
kteří měli padnout a přijít do Valhaly. Padlí bojovníci si byli ve Valhale všichni rovni a Odin každého vyznamenal
nejvyšší vojenskou hodností „einherji“ , což znamená „samostatný bojovník“. Tak se postupně jeho palác změnil v
obrovský vojenský tábor. Padlí hrdinové se zde neustále cvičili ve zbrani a čekali na chvíli, kdy dojde ke konečné bitvě
mezi bohy a trolly. V nejvrchnějším světě je také Vanheim, domov Vanů, mírumilovných bohů plodnosti a úrody.
Po krátkém nepřátelství se Asové a Vanové smířili a žili vedle sebe v pokoji. Druhý ze světů se jmenuje Midgard a
je to svět lidí. Je obtékán obrovským oceánem a kromě toho je obepínán světovým hadem Jormungandem. Ve východní
hornaté části Midgardu se u pobřeží nachází i říše obrů Jotunheim. Jak již bylo řečeno, Midgard je spojen s Asgardem
klenutým mostem zvaným Bifröst.
Na třetí rovině leží Nifelheim, místo mrtvých, kde je obrovský mráz a neustálá temnota .
Tato země je vzdálená devět dní jízdy na sever a součastně směrem dolů od Midgardu.
Je zde postavena i soumračná pevnost pojmenována Hel, kde vládne bohyně stejného jména. Yggdrasil, který tvoří
jakousi osu všech devíti světů, má tři kořeny, z nichž jeden sahá do Asgardu. Pod tímto kořenem je studna zvaná
Urdiho, zřídlo čili studna osudu. Je hlídána třemi nornami, bohyněmi osudu. Tady se bohové scházejí k poradám.
Norny také zalévají strom vodou z pramene. První z bohyní osudu, Urd - „Osudová“, je spojena především v minulými
ději, které v představách Vikingů ovlivňovaly nejen osudy živých osob, ale také osudy jejich potomků. Druhá Norna, slyšící
na jméno Verdandi - „stávající se“, je spojována především se současnými událostmi, které ale mohou také ovlivnit
budoucnost. Konečně třetí z těchto bohyní, Skuld - „Co má být“, vypráví o tom, co musí přijít, splétajíc tak
minulost s přítomností do podoby budoucnosti.
Tato myšlenka je vlastně jistou předchůdkyní našich součastných moderních názorů, podle nichž minulost a současnost
výrazně ovlivňují všechny budoucí děje.
Druhý kořen Yggdrasilu končí v zemi Jotunheim, což je kraj obývaný mrazivými obry, a tady se nalézá studna s vodou moudrosti
a vědění. Vzhledem k tomu, že studnu hlídá obr Mimi, říká se jí také „Mimiho studna“.
Třetí kořen světového jasanu končí snad v Niflheimu, rozhodně ale u řeky Gjöll, což je jedna z řek, které kdysi
vytryskly ze světa mlh a temnot. I tady se pod kořenem nalézá studna, jejíž vody hlídá drak Nídhög spolu s
nespočetnými hladovými mláďaty. Po kmeni a větvích jasanu Yggdrasilu pobíhá nahoru a dolů veverka Ratatosk a
přenáší od draka pomluvy vševědoucímu orlovi do koruny stromu.
STVOŘENÍ LIDSTVA
Odin a jeho bratři, Vili a Vé, se procházeli po okraji země, tj. po břehu, kde se země stýká s oceánem, až přišli ke dvěma
stromům, které vyplavilo moře. Byly to jasan a jíva a z nich byli stvořeni první lidé – muž a žena, jejich jména byla
Ask (jasan) a Embla (jíva). Jeden z božských bratrů jim vdechl život, druhý jim dal rozum a pohyb a třetí
podobu, řeč, sluch a zrak. Jako domov obdrželi od bohů Midgard, tedy prostřední svět. Tady se pak lidstvo rozmnožilo.
Až nadejde čas konce tohoto světa, okamžik zvaný Ragnarok, někteří potomci prvních lidí přežijí, uschování v koruně
jasanu Yggdrasilu, aby znovu obydlili nový svět. Jedna z run či magických znaků se jmenuje Ask anebo také Aesk,
tedy jasan. Je tak pojmenována nejen po prvním muži, ale také po světovém stromu Yggdrasilu, což byl také jasan.
Runa je vykládaná jako symbol odolnosti a síly v časech protivenství.
BOŽSTVA
ODIN byl otcem všech, bohem války, také ale vědění a básnictví. Přesto i on podléhal věštbám sudiček – noren.
I když byl uctíván a veleben především jako bůh války a válečníků, on sám si cenil nejvíc ze všeho moudrosti.
Vydal se proto Mimiho studni vědění a požádal o doušek, aby tak získal znalost o všem a o všech věcech. Obr Mimi,
který studnu hlídal, si za napití z pramene věčné paměti vyžádal na oplátku jedno Odinovo oko. Odin musel na tuto
výměnu přistoupit a jeho oko pak bylo umístěno do studny. Od těch dob se Odin každé ráno napije ze studny vědění.
Odin má i vlastní runu zvanou „Os“ – ústa, která je symbolem komunikace. Je ozbrojen magickým oštěpem Gungnirem,
který si vyřezal ze dřeva světového stromu Yggdrasilu. Do dřeva svého jasanového oštěpu vyryl kouzelné runy,
takže může natočit ratiště s runami proti hrozícímu nebezpečí a tak se ochránit. Odinův oštěp Gungnir byl pro Vikingy
natolik posvátnou věcí, že jakýkoliv slib, který byl stvrzen přísahou na tento oštěp, byl nezrušitelný.
FRIGG nebo také FRIGGA byla Odinovou hlavní manželkou. Byla božskou ochránkyní všech žen, bohyní manželství
a mateřství. Byla také matkou Odinových synů, a sice Baldra, boha světla a jara, Höda, který byl poslem bohů
a Týra, božského ducha všech válečníků. Pomocí svého kolovratu snovala Frigg hvězdný pás v orionu, a také proto
byla po staletí bohyní všech severských hospodyní. Jejím jediným prohřeškem bylo, že kdysi ukradla z Odinovy sochy kus
zlata, ze kterého si vyrobila náhrdelník. Odina tento čin tak rozhněval, že ze vzteku opustil Asgard a tím ohrozil jeho
bezpečnost. Jeho bratři se pokusili nebezpečí zabránit tím, že na sebe vzali jeho podobu, nedokázali ale zabránit tomu,
aby ledoví Obři a bůh zimy Úll zemi nenapadli a nezpůsobili tam zlou zimu. Odin se nakonec vrátil a nad
ledovými Obry zvítězil, ovšem od těch dob je severská zima mimořádně dlouhá – tak dlouhá, jak dlouho trvala Odinova
nepřítomnost. Oslavy probíhající během májových dnů jsou tedy nejen oslavou Odinova vítězství nad obry, ale také oslavou
příchodu jara. Runou bohyně Frigg je „Gyfu“, symbol kamarádství a obětování se druhým.
THOR, co do významu druhý mezi bohy, byl Odinovým synem, ale z jiné matky. Jeho matkou byla Jord, matka Země,
ochránkyně práva, pořádku a stability. Jiné zdroje uvádí, že Thor je jeden z pěti synů bohyně Frigg a boha Odina. Thor byl
tvůrcem hromů a blesků (tyto nebeské jevy způsobovalo otáčení kol jeho vozu taženého dvěma kozly) a kromě toho kontroloval
„větry, přepršky, krásné počasí a plody země“, jak se praví ve starých bájích. Byl natolik silný, že si troufl zápasit i s
hadem Jormungandem, který obtáčel celou Zemi.
Thor vlastnil kladivo Mjöllni, které bylo postrachem všech obrů. Mělo tu vlastnost, že při hodu na cíl dokázalo vždy
přesně zasáhnout a potom se ještě vrátit do ruky toho, kdo je hodil. Thorovo kladivo Mjöllni se používalo jako symbol při
severských svatbách, oslavách narození nového člena rodiny a při pohřbech. V předkřesťanských dobách bylo znamení Thorova
kladiva chápáno i jako posvátný znak bezpečí, a také proto byla trnová runa (Thorova) psaná i malovaná tehdy, když bylo
zapotřebí získat jeho pomoc proti nějakému nepříteli.
Bůh TÝR byl bohem, který všem válečníkům vdechoval bojový zápal a odvahu.
Byl také bohem války a cti. V boji s vlkem Fenrim, který ohrožoval život samotného Odina, obětoval svou pravou ruku,
aby bohové mohli vlka svázat a tak na čas zneškodnit (jen do doby posledního boje, kdy zanikne tento svět). Týr se stal
symbolem vznešené obětavosti.
Runa, která nese jeho jméno, připomíná urozenost.
FREY nebo také ING je bohem hojnosti a současně je také nejvýznamnějším ze všech Vanů, další skupiny
bohů žijících v horním světě. Vanové jsou, na rozdíl od Asů, především zemědělskými a povýtce mírumilovnými bohy
a bohyněmi. Badatelé je vykládají jako pozůstatek dávných zemědělských kultů, v nichž zemědělský bůh každoročně v čase
žní umíral, aby se znovu narodil po zimním slunovratu.
Frey každoročně jezdil po konci zimy po polích, aby jim tak vrátil jejich plodivou sílu. Souhvězdí Velké medvědice, které
hraje významnou roli v astrologických výpočtech Západoevropanů, znají Seveřané jako Freyův vůz. Runa „Ing“
(Freyovo synonumum) je symbolem tvůrčího návratu a úrodnosti. Tato runa je psaná či malovaná na hradby, objevovala se
nade dveřmi obytných domů a také na vratech kostelů a svatyní a měla zajišťovat bezpečí jejich obyvatel i návštěvníků.
FREYA, sestra boha Freye, byla bohyní lásky a krásy a často se objevovala jedouc na voze taženém dvěma černými
kočkami. V podobě Valfreyi vodívala Valkýry na různá bojiště a tam vybírala umírající anebo skoro zabité bojovníky pro
Valhallu.
Byla manželkou slunečního boha Odina, který ale brzy z Asgardu zmizel a Freyu opustil. Freya jeho zmizení velmi želela,
na svých častých cestách po Midgardu ho hledala a podle mýtů prolévala zlaté slzy nad jeho ztrátou. Slzy které spadly do
vody se proměňovaly v jantar.
Freyin zármutek trvá každoročně od podzimu do začátku jara, kdy se slunce vrací v plné síle na oblohu. První runa celé
řady „aett“ (označení pro soubor osmi run) nese jméno této bohyně „Frey aett“.
LOKI, bůh šibal, pokušitel a božský původce mnoha změn, byl Odinovým pobratimem. V jeho žilách kolovala krev
obrů, ale na rozdíl od nich byl nadán velkou lstivostí, které využíval k vlastnímu prospěchu a často také v neprospěch
ostatních bohů. Pro seveřany byl reprezentantem neočekávané zněny a nějakého situačního zlomu. Jeho dětmi byli had
Jormungand, vlk Fenri a bohyně podsvětí Hel. Byl to Loki, kdo lstí přiměl boha Höda,
Odinova slepého syna a boha temnot, aby hodil na svého bratra Baldra, šíp vyrobený ze jmelí.
BALDR, bůh vycházejícího světla, byl téměř nesmrtelný, nebyl ale imunní vůči jmelí, a tak ho šíp zabil. Bohyně
Frigg se nad smrtícím šípem rozplakala (byla to totiž Frigg kdo zajistila Baldrovu nesmrtelnost a to ona prozradila
Loki Baldrovu slabinu) a její slzy padající na jmelí se proměnily v bílé kuličky. Mýty vyprávějí, že bohyně podsvětí Hel
slíbila, že Baldra vrátí do života, pokud pro něho budou plakat všechny bytosti na zemi. Loki se ale proměnil ve stařenu,
v této podobě také vylákal z bohyně Frigg informaci o „slabině“ v Baldrově nesmrtelnosti, a když byl vyzván, aby pro
Baldra zaplakal, odmítnul. „Nemám už slz.
Už jsem všechny vyplakala za své syny, kteří do jednoho padli ve válce. Mne Baldr, živý ani mrtvý, milostí neoblažil.
Nechť si Hel ponechá, co jí patří.“
Mladý sluneční bůh má zůstat v podsvětí až do okamžiku konce světa, do Ragnaroku.
Odin měl s obryní Rind syna Váliho, chrabrého bojovníka a vynikajícího střelce a vrhače zbraní.
Váli byl i ochranným bohem vegetace. Byl tak silný, že téhož dne, kdy se narodil, dokázal zasáhnout slepého boha
Höda šípem a tak dostat na svět světlo. Po Ragnaroku Thorovi synové Módi a Magni spolu s
Válim a s oživlými bohy Baldrem a Hödem vybudují nový světový řád.
více zboží
