pohanští Bohové jsou zpět
 
moudra: Lidé pracují tak jak jedí(finské)

SLOVANSKÉ IDOLY

ZBRUČSKÝ IDOL

Obecné informace

V roce 1848 byl poblíž ukrajinské vesničky Lychkivtsi v říčce Zbruch (přítok Dněstru) učiněn vskutku nevídaný a vzácný nález říkající nám cosi o duchovním životě starých Slovanů. Je znám pod označením Zbručský idol.

Jedná se o 2,67 m vysokou stélu zpodobňující slovanského Boha se čtyřmi hlavami, které byly vytesány do šedého vápence. Samotný kamenný idol je vertikálně rozdělen do tří reliéfů (oddílů).

Spodní oddíl je 67 cm vysoký, střední 40 cm a svrchní 167 cm. Na značné ploše idolu jsou patrné stopy zvětrávání, což činí reliéf méně čitelným. Přesto lze z idolu vyčíst mnoho zajímavého:

- V rámci spodní partie jsou do tří ze 4 ploch vytesány 3 klečící postavy, které podepírají střední oddíl.
- Střední část idolu zobrazuje na všech stranách menší postavy s roztaženýma rukama.
- Nejsvrchnější a největší díl je zároveň nejzajímavější. Idol zde má 4 různé tváře a na každé ploše (straně) jsou vytesány jiné atributy: prsten nebo náramek; picí roh; meč a kůň; a již oderodovaný sluneční symbol.

- Všechna čtyři vyobrazení patrně symbolizují jednoho Boha jsou pod společným kloboukem.

Zbručský idol

Zbručský idol nalezený na Ukrajině (zdroj: en.wikipedia.org, 2006)

Symbolika

Stále se v odborných i laických kruzích vede debata, co tento idol vlastně představuje. Většinou se upřednostňuje názor, že 3 segmenty vápencové stély symbolizují 3 různé světy: spodní – podsvětí, střední – smrtelný svět (ten náš), svrchní – Božský svět.

Poněkud jiný názor razil krátce po objevení polsko-pruský historik a politik Joachim Lelewel. Dle názoru tohoto autora zobrazuje svrchní část dvě mužské postavy (s vousy) a dvě ženské postavy (bez vousů) a dává je do souvislosti s členěním roku na 4 roční období.

Jaro – ženská postava s prstenem.
Léto – mužská postava s rohem.
Podzim – žena s koněm a mečem.
Zima – muž bez atributů.

V roce 1884 však A.S. Famintzyn této teorii oponuje ve svém díle “Starověká slovanská Božstva” a tvrdí, že stéla symbolizuje Svantovíta. Při tomto tvrzení se opíral o věrohodné podklady z dnes již německé Rujány, kde tamější Slované uctívali tohoto Boha a vystavěli mu obrovskou svatyni v níž byla stéla se čtyřmi hlavami, roh i kůň. Zajímavé je, že se na ostrově Rujána uctívali pohanští Bohové až do roku 1168, kdy bylo toto místo Dány vypleněno.

Známý ruský archeolog a historik Boris Rybakov se ve své publikaci (1987) - „Pohanství starých Rusů“ domnívá, že 4 strany nejsvrchnějšího oddílu značí 4 slovanská Božstva. Dle teorie tohoto autora je postava s koněm a mečem Perun, žena s rohem je Bohyně Mokoš, Bohyně s prstenem je Lada, Bůh se solárním symbolem jest Dažbog.

Jak se dostala stéla do řeky? S největší pravděpodobností v tom mají prsty ti, kteří stoj9 za pokřesťanštěním Kyjevské Rusi, podobně jako se to stalo s idoly na Kyjevě a v Novgodordu.

Dnes je možné Zbručský idol spatřit v archeologickém muzeu v Krakově. Přesná kopie se nalézá i v Národním historickém muzeu v Moskvě.



SVANTOVÍT

Svanovítova svatyně na mysu Arkova, ostrov Rujana, Německo, zdroj: www.hamlet.mojblog.co.yu, 2007


nahoru
novinky

HLEDÁNÍ
= bez diakritiky =
MAILING LIST

NOVINKY
2.10.2014 - K tématu soch Svědkové času - jak to je ve světě >> zde

5.8.2014 - stránky se aktualizují, přibudou nové odborné články a rozjíždí se projekt Svědkové času, vztyčování pohanských model na posvátných místech :)

4.11.2011 - přidána reportáž o pochodu Závist - Stradonice >> zde

19.4.2007 - !!! Doba železná, Praha - hlednáme členy >> zde

30.9.2006 - odkaz, který byste měli shlédnout: KELTOVE.NET >> zde

25.7.2005 - DE BELLO GALLICO >> zde

19.2.2005 - přidán šermířský bazar >> zde


OBRÁZEK DNE


ONLINE OBCHOD

Daoine Ceilte

Gromovoj

KONTAKT
MEJRA cernunn@seznam.cz

SLUNEČNÍ POUŤ
východ slunce 06:37
západ slunce 16:55

NASTAVENÍ
přidej k oblíbeným přidat k oblíbeným
jako výchozí nastav jako výchozí


věnováno Cernunnovi,
Vám i Jim
 
[Kovářství - armaepona.cz] [Hist. obchod - drakkaria.cz] [Bretonský Cidre - bretagne.cz] [dobazelezna.cz] [keltoman.webgarden.cz]
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká Republika