alien: Uznávám a beru na vědomí, že respektuješ svobodu rozhodnutí, názoru a způsobu náboženského
projevu, i když to občas z tvých příspěvků tak nevyznívá. Možná se pletu, ale já z nich vždy cítím výrazné
nepřátelství. Buď tedy špatně čtu, nebo se špatně vyjadřuješ.
Balor: Přesto si myslím, že se v mnohém mýlíš a nesouhlasím s tebou v mnoha věcech. Tvůj problém je, že
tebou řečené informace postrádají jakýkoli zdroj či jakékoli možné vodítko jak si informace dohledat, jsou to
jen tvrzení bez reálných podkladů. To je docela problém, protože dnes snad každá církev či náboženská
společnost v ČR má své vlastní webové stránky a kdyby pohanství skutečně existovalo v lidové podobě (viz
tvoje bábi), tak by jistě o tom existovali knihy obsahující odborné studie od antropologů, etnologů, historiků,
religionistů atd., ale žádnou knihu ani odborníka neuvádíš.
Jak vysvětlíš tvrzení, že Ásatrú je v Praze tzv. "všeobecně známý jev", ale žádná kniha ani odborník o tom
dosud nereferovala, proč? Kdyby to byl "všeobecně známý jev" jak tvrdíš, jistě by se objevil někdo, kdo by
tento fenomén rád prozkoumal. To je na dnešní době to nejlepší, že na světě neexistuje nic, co by neušlo
něčímu zraku. Není pro mě problém prohlížet webovky, koupit si knihu nebo dokonce osobně navštívit "místo
činu", protože žiji v Praze osobně a zatím jsem si Ásatrú tu dosud nevšiml, což je divné, protože podle tebe je
to všeobecně známý jev, takže by měl být všeobecně viděn. Přiznávám, že jsem zhruba před měsícem potkal
na Smíchově vousatého siláka s Thórovým kladivem na krku a tričkem pokrytým germánskými runami, ale je
možné vůbec považovat jednoho člověka v obchoďáku jako důkaz pro působení Ásatrú v Praze? Já si myslím,
že ne.
Nesouhlasím s tvou představou polyteismu, že se jedná o systém tisíců bohů. Je známo, že staří Egypťané
věřili v osm či devět bohů - tzv. Devatero z Heliopolis neboli Eneáda a Osmero z Hermopolis. Staří Řekové
věřili v dvanáct bohů a islandské Eddy rovněž zmiňují dvanáct bohů. Samozřejmě existovali i další bohové, ale
spíše se jednalo o kulty, které vzájemně splývaly. Tato praxe existovala již ve starověkém Egyptě,
Mezopotámii, Řecku a Římě, také v Indii je počet bohů omezen tím, že několik bohů je hlavních a ti ostatní
jsou jejich avatáry. Podotýkám, že hinduismus není jednotné náboženství, ale jen zahrnující termín pro
několik náboženských proudů v Indii. Také v Evropě nacházejí archeologové místa dávných kultů, ale když
někteří bohové měli stejnou či podobnou úlohu, tak jejich svatyně se nikdy nenacházela na jednom místě - to
je případ i galských bohů Taranise a Sucella, kteří jsou oba považováni za hromovládce. V praxi tedy
průměrný Gal věřil jen v jednoho hromovládce a oba je ztotožňoval dohromady, protože by bylo nelogické i
zbytečné uctívat dva podobné bohy, kteří se ve svých úlohách překrývají. Není proto překvapující, že i po
dobytí Gálie Římany se na jejím území římští bohové ztotožňovali s těmi keltskými, protože by bylo zbytečné
zavádět římský polyteismus paralelně vedle galského, stejně jako by bylo zbytečné potlačit původní galský
polyteismus na úkor římského. Kdyby existoval polyteismus v podobě systému tisíci bohů jak tvrdíš, nemohl
by správně fungovat, protože všechny ty bohy by se nedařilo dostatečně uspokojovat modlitbami, natož pak
obětinami! Lidé by neměli nic jiného na starosti, než-li se věnovat božstvům a to je nereálné. Beru na vědomí,
že jsi zmiňoval i kulty předků a duchů, ale jistě uznáš, že je to trochu jiná kategorie, že to nejsou to bohové a
že mají tedy logicky nižší postavení v rámci kultu, což se samozřejmě logicky projevuje nižší pozorností
věřících. Obvykle tedy v polyteismu zavládá určitá hierarchie vyšších a nižších bohů, jeden z nich bývá
považován za boha-stvořitele, přičemž bůh-stvořitel se někdy ztrácí a je vytlačován jinými bohy, jindy zase
bůh-stvořitel přemáhá bohy ostatní a vzniká tak henoteismus, kdy je jeden bůh nejvyšší (obvykle stvořitel) a
ostatní jsou mu podřízeni. Třeba ve východním slovanském náboženství přemáhají boha-stvořitele mocní
bohové druhé generace Perun a Veles (bůh-stvořitel se ztrácí a je zapomenut), zatímco v severské mytologii
je Ódin coby bůh-stvořitel považován za vládce bohů (viz. islandské Eddy). Také v hinduismu je bůh-stvořitel
Brahma nahrazen Višnuem a Šivou, ale každý z nich se na rozdíl od dvou předešlých příkladů stávají bohy
nejvyššími (višnuismus uznává Višnua jako nejvyššího boha, zatím co Šivu uznává šivaismus) a dokonce jsou
Brahma, Višnu i Šiva vnímáni jako jeden bůh (Trimúrti).
Já ti ale tady nechci dělat přednášku z historie či religionistiky. Myslím si, že tvoje tvrzení svědčí pouze o tom,
že máš ve vědomostech religionistiky ještě velké nedostatky a že místo toho, abys četl odborné knihy, tak
raději vymýšlíš svoje vlastní úvahy na základě svých vědomostí, které ještě nejsou dost způsobilé. Pokud
žiješ v Praze, můžeš se zajisté zapsat na kurz religionistiky, který pořádá Univerzita Karlova, přednášky jsou
veřejnosti dostupné za poplatek a také si můžeš naráz koupit půlroční permanentku na několik přednášek
předem. Tyto přednášky se týkají všech světových náboženství včetně těch starověkých: egyptského,
mezopotámského, indického i mezoamerického. Probírá se vývoj jednotlivých náboženství a jejich uplatnění
ve společnosti.
tvým problémem je, že prostě ty informace jsi velice lýný vědět, to že asatrú jsou v práglu je všeobecně známý jev, dokonce i čt o nich točila dokument, že. Najdi si ho.
To že pohanství má v čr velkou tradici mno ono se stačí podívat jen na osud takzvaných Báb, jak z nich měli nasráno i komunisti a nakonec tyhle bábi(kněžky, věštitelky, čarodějnice) zlikvidovali, když už se k nim jezdili radit i nejvyšší pohlaváři komančský z čr. opět dostupná inforamce. Privátní svatostánky jsou privátní svatostánky nejsou tajné, ale existují, pohanství má decentrilizovanou podobu a je tomu tak jedině dobře. Tudíž každý se uctívá co chce, ale vzhledem k tomu, že tohle vědění nemáš chápu, že je to pro tebe naprosto překvapivá informace, stejně jako ta, že privátní svatostánky měli i kelti i germánil ve svých domech, malé svatyně atd. a dokonce už kultury mnohem starší. Takže tady minimálně vidíš naprosto přirozené navázání tradice. Pohanství ani za keltů nebylo centralizované, každá vesnice si slavila svátky po svém. Takže opět jsi zase mimo. Jestli toužíš po organizovaném teocentrickém náboženství, radím ti vody Polyteismsmu opustit. Protože tady nikdy nic takového(centralizovaného) neexistovalo. Očividně máš dle mého velké problémy si vůbec představit co pojem Polyteismus znamená. Je to systém s tisíci bohy(ano Eriku i germáni jich měli tisíce, i když na tom se neshodnem) bez vztahů podřadnosti a nadřazenosti, jsou to často lokální božstva, duchové zemřelých(naboženstvý kultu předků) a kdyby jsi vzal tisíc keltů z různých regionů, každý by se modlil k jinému bohu. A tohle to chceš centralizovat do nějakého systému? Dnešní stav pohanství je naopak naprosto svou podobou stejný, jako z tradic ze kterých vychází, můžeš si mimrat, ale pohanství nezměníš.
Na stránkách Pohanského kruhu nic závadného nenalézám. Je každého věc zda se distancuje od křesťanství, je vůči němu neutrální nebo s ním sympatizuje či ho vyznává. Svobodu rozhodnutí a názoru respektuji i když nesouhlasím. Stejně tak respektuji způsob náboženského projevu pokud není namířen proti svobodě ostatních...
Eicherik & všichni: Je to již delší doba, co jsem navštívil stránky Pohanského kruhu, ale zřejmě jsem o nic hodnotného nepřišel. Přiznám se, že se mi tyto stránky vůbec nelíbí, a to zejména kvůli svým politicky orientovaným článkům, které slouží spíše k plíživé indoktrinaci nic netušících čtenářů - slušných lidí, kteří na stránky přišli s poctivým úmyslem poznat své kořeny, ale místo toho získali pouze uměle živenou zlobu a nenávist od proti-křesťansky motivovaným článkům. Za protikřesťanskou rétoriku Pohanského kruhu by se nemusel stydět kdejaký fašistický či bolševický web. Samozřejmě slušný, sebevědomý a svobodně smýšlející člověk se nenechá ovlivnit primitivními jednostranně smýšlejícími články, ale bohužel jsou mezi námi tací, kteří se nechají lacinou nepřátelskou rétorikou strhnout a ti pak jdou s davem. Cílem této indoktrinace je zjevný: nasměrovat čtenáře proti imaginárnímu nepříteli, vyvolat v něm nenávist a prostřednictvím ní pak tohoto netušícího člověka ovládat pro své osobní zájmy. Je pravdou, že politika a náboženské otázk křesťanských církví způsobili v minulosti mnoho zla a utrpení, ale že je tento protikřesťanský postup dnes již zcela nelogický a nesmyslný nasvědčuje fakt, že křesťanská kultura našich předků je v dnešní době oslabena a na ústupu – a to asi tolik, jako nikdy předtím. Navzdory tomu ovlivněný čtenář si neuvědomuje, že se chytil do pavučiny uměle živené nenávisti proti nepříteli, který vlastně ani neexistuje a která parazituje na křivdách minulosti, aby vzbuzovala v lidech nálady, které porušují nejen platné zákony ČR, ale především i Listinu základních práv a svobod. Víra každého člověka je pouze jeho osobní věcí a svobodným rozhodnutím, lidé by neměli být pranýřováni pro svou víru. „Pohanské weby“ jako je tento Pohanský kruh tedy logicky nemůžou dělat novopohanství dobré jméno.
Pohanský kruh ho nedělá ani tím, že rozebírá nepodstatná a pro pohanství jinak nedůležitá témata, jako např. článek „Nejistá identita?“, který se věnuje pojmenování bohů v souladu s osobním přesvědčením. Článek může nabývat dojmu, že je věnován užitečnému tématu, ale ve své podstatě pouze nabádá ke svévoli a vyvrací skutečnost, že duchovně založení lidé se neztotožňují s bohy a bohyněmi na základě jejich pojmenování (která jsou výtvorem lidí), ale na základě mýtu, který přináší duchovní prožitek. Toto však článek popírá tvrzením, že bohy stejně jako jejich jména si vybíráme podle své skutečné či jen domnělé etnické příslušnosti. Dá se tedy říci, že článek se za pomoci břitkého nacionalismu snaží navozovat v lidech falešný pocit identity. Člověk se díky tomu s pohanstvím snáze ztotožní, ale nic to nemění na skutečnosti, že to je podvod, přelud. Podobné praktiky využívají některé náboženské sekty a politická hnutí s úmyslem získávat stoupence. Hlavními nástroji jsou uměle vyvolaný falešný pocit osobní výjimečnosti či nadřazenosti a imaginární nepřítel v podobě většinové společnosti, proti které je zapotřebí bojovat (v případě pohanů to jsou křesťané). Článek opomíjí význam mýtu, což je vlastně jediný způsob, jak bohy a bohyně blíže poznat. Sotva asi bude čtenář islandských Edd a severských ság používat jména „Prius“, „Dunus“, „Diwus“ apod., když jim člověk neporozumí a v severských pramenech k nim nenajde žádné hlubší opodstatnění. Poslední dobou se stalo jakýmsi trendem, že germánští pohané se vyhýbají severské terminologii širokým obloukem (a zřejmě i celé severské mytologii), zřejmě si nestačili uvědomit, že severská mytologie je jediným dochovaným pramenem germánského náboženství, bez něhož pohané své bohy a bohyně degradují na pouhá jména bez osobností - na pouhé stíny bez života. Tento můj názor se setkal již s nesouhlasem, že proč by středoevropští pohané měli používat smýšlení severské mytologie z „daleké“ cizí Skandinávie, která byla navíc dost možná ovlivněna středověkým KŘESŤANSTVÍM?! Hrůza pomyslet! A tak tu dnes máme některé ryzí středoevropské germánské „pohany“, kteří se sice pečlivě naučili jména svých bohů a bohyň vyjmenovávat nazpaměť, ale již neumí k nim cokoli dalšího říct, natož z toho vyvodit něco smysluplného, protože bez znalosti severských mýtů to zkrátka nelze. Neznají mýty a uspokojují se s tím absolutním minimem, že u každého božstva jim stačí znát jen jeho základní jméno, jenomže to pro plný duchovní život a životaschopnou tradici nestačí a praví pohané se znalostmi severské mytologie ví, že Ódin měl ve starém Ásgardu dvanáct jmen a že každé jeho jméno souvisí s nějakou jeho vlastností či mýtem. Vše je propojené a dává smysl, tak proč tedy odmítat severskou mytologii, když je v ní tolik bohatství? Cožpak není možné vůbec pochopit, že když se pevninští Germáni se snadno vzdali svého archaického náboženství, tak tím logicky severští Germáni si zasluhují od nás uznání? Stejně tak si zasluhují uznání i křesťané, jako byli Snorri Sturluson a biskup Brynjólfur Sveisson, díky nim se zachovala severská mytologie v Eddách, bez nich by z germánského pohanství skutečně zbyly jen nesrozumitelné útržky, halda bezcenných pojmů a dojmů. Zaslouží si uznání.
Pro tyto moderní středoevropské germánské pseudo-pohany je zřejmě nejdůležitější, aby si mohli říkat „pohané“ a tvářit se přitom drsně, zvláště když jsou na blízku lidé, kteří mají tu opovážlivost stále věřit v toho zlého Boha pouště, který nechal svého syna zemřít na kříži, ale to je asi vše, v čem to jejich pohanství a bohatý duchovní život spočívají: pouze touha se odlišit a někam patřit, vypadat jako rebel a chovat se jako idiot, nosit historické kostýmy a skotačit v lese v domnění, že toto je podstata celého pohanství, než se pracně zamýšlet nad tím, co pohanství znamenalo pro naše předky a kam by mělo směřovat, holt myšlení bolí.
Eicherik: Díky za tip, podíval jsem se na to, ale mám u toho jisté pochybnosti. Pro mě
je svatostánek místo, které splňuje určité parametry, čili že ho lze v prvé řadě
označit jako tzv. kultovní - to znamená, že je to místo pravidelně navštěvováno
alespoň menší skupinou věřících za účelem náboženských obřadů. Náboženský
význam a hodnota svatostánku závratně stoupá, pokud je umístěn třeba v místech
starověkého kultiště, protože se tím navazuje na starobylou tradici, avšak tyto
fotografie nic takového nenasvědčují, pouze si tu můžeme prohlédnout výsledky něčí
tvořivosti - všechno to klidně může být dílo jednoho člověka, čemuž nasvědčuje i
obsah článku. Když si na zahradě postavím kamenný kruh, tak to také hned
neznamená, že je to hned svatostánek, je to stále jen zahrada s nevšední zahradní
dekorací. Svatostánkem se to stane teprve ve chvíli, kdy to začne být využíváno jako
kultické místo a vyhledáváno lidmi jako zdroj posvátna. Taková místa vznikají
systematicky v souladu s potřebami věřících, avšak nikoli opačně. Z těch obrázků
není vůbec patrné, že by zde bylo nějaké náboženství praktikováno. Je zde
například kámen s pěkným vyobrazením germánského boha Thóra, ale je to jen
umělecký výtvor jako je tomu například u soch křesťanských světců, ty také nejsou
běžně považovány za svatostánky. Pak je tu fotografie s lebkou nějakého skotu a
solárním křížem imitující kulturu severoamerických indiánů, což asi nelze ani
považovat za evropské pohanství. Zkrátka na těchto obrázcích nevidím svatostánky,
ale spíše umělecké výtvory primitivního umění ve stylu tribal či ethno apod. Že se
nejedná o svatostánky nasvědčuje i samotný článek: je zde zmiňován jejich autor
vystupující pod přezdívkou Frostík, takže to jsou díla jednoho člověka, které zde
patrně postavil pouze z toho důvodu, že v jejich blízkosti vlastní chalupu. Tu zřejmě
využívá jako své rekreační sídlo, čili jejich umístění evidentně nesouvisí s žádným
starověkým posvátným místem ani s žádnou historickou událostí, která by s nimi
souvisela... Snadno si tedy můžeme domyslet, co by se dělo dál, kdyby autor svou
chalupu třeba prodal - ty takzvané "svatostánky" by časem zarostly trávou a křovím,
protože pro nikoho (s výjimkou autora) nic neznamenají a jistě po nějaké době by
se na nich vyřádili i nějací vandalové. Nezlob se na mě, ale takto si já svatostánky a
jejich zakládání nepředstavuju.
Balor: Netuším, co to je "stovky privátních kultovních svatostánků" ani kde se mají
nacházet. V diskusi s alienem mimo jiné zaznělo, že pohanská posvátná místa byla z
části obsazena křesťanskými svatyněmi, jedná se o známá historická místa. Pokud
mimo ně existují ještě nějaké další "privátní svatostánky", pak o nich zřejmě nikdo
neví. Jelikož nevěřím v takovéto neověřitelné zvěsti, budeš muset být krapet
konkrétnější.
Při posuzování pohanství i všech ostatních světových náboženství se řídím
jednoduchou definicí, že "náboženská pravda musí být jednoduchá a snadno
dostupná" všem, kdo o ní mají zájem. Totéž platí o pohanství, které je svou povahou
náboženstvím lidovým a zde aplikuji obdobnou-pozměněnou definici, že "tradice
musí být snadno dostupná všem soukmenovcům bez rozdílu". Není možné tvrdit, že
pohanství je náboženství všech původních obyvatel Evropy, všech Germánů, všech
Slovanů apod. a přitom existovat coby uzavřená-esoterní organizace s privátními
svatostánky a exkluzivním členstvím, to je vyloučeno.
Když prohlašuješ, že existují privátní svatostánky nebo když Eicherik tvrdí, že na
pohanství plynule navazujeme, tak mi to připomíná Šifru mistra Leonarda. Hodláte-li
operovat s informacemi, které nejsou pravdivé (čili potvrzené odborníky-historiky),
pak je vaše takovéto jednání poněkud nedůvěryhodné, neseriózní, pofidérní a
zavání sektářstvím. Je zapotřebí operovat pouze s takovými informacemi, které jsou
skutečně pravdivé-ověřené. Nevěřím na mystizující báchorky o utajeném pohanství,
které má údajně přežívat kdesi v podzemí již od dob středověku. Pokud někdo něco
takového tvrdí bez opírání se o věrohodné důkazy a zdroje, pak to podle mě zavání
nekalou manipulací - psychickým oblbováním.
I kdyby skutečně pohanství existovalo v uzavřené esoterní podobě, pak ho musím
odmítnout z důvodu své již výše zmíněné definice, že lidové náboženství a tradice
nemohou být odděleny od lidí neprostupnou bariérou a dostupné pouze pro úzký
okruh vyvolených. Takové náboženství nemůže již ze samotného principu správně
fungovat. Bez seriózního vedení a bez transparentního vystupování na veřejnosti by
to bylo pouze místo sektářského tmářství s pochybnou formou financování.
Návštěvníka s nickem Toby proto musím zklamat. V ČR jsem si nevšiml vůbec žádné
skupiny Ásatrú. Není zde vůbec žádné občanské sdružení, jen několik virtuálních
skupinek nadšenců na sociálních sítích typu Facebook, kde se čas od času svolá
nějaký ten sraz v souvislosti s třeba nějakým svátkem, ale většinou s nevelkým
úspěchem. Mnoho zájemců o toto severské náboženství se nachází v různých
částech ČR, daleko od sebe vzdálených, ale někteří zkrátka nemají zájem se sejít.
Toto je pro mě realita. Nevěřím tvrzením, že existuje stovky privátních svatostánků,
je to nereálné, považuji to za nesmysl a bez věrohodných zdrojů či důkazů tím
věcná hodnota diskuse nezadržitelně padá na úroveň jakéhosi bezbřehého
fantazírování.
Balor: já vím dobře, že germáni a vikingové nebyli "hodní". A i na těchto stránkách to občas připomínám. Stejně tak si nemyslím, že germánské pohanství je nejdokonalejší víra na světě, ale je to naše víra a našim potřebám a mentalitě vyhovuje nejlépe.
V tom, že germáni měli na tisíce Bohů se mýlíš. Samozřejmě jsme hodně vědomostí ze starověku ztratili, ale zbylo nám toho dost na to, abychom mohli kontinuálně pokračovat tam, kde naši předci skončili.
Stále trvám na tom, že plynule navazujeme na to, kde skončili naši "otcové". I v "smrduté" době středověku, který v Evropě patřil křestanům žilo germánské pohanství v podzemí, i když v umenšené podobě.
Jenom se dnes už nebráním pojmům jako novopohanství a neopohanství.
A samozřejmě ne každý, kdo se dnes k pohanství hlásí opravdu pohanem je.
"Rozdíl mezi buddnisty a novopohany z této kecárny je ten ten, že buddhisté mají v
ČR nejméně 2 buddhistické chrámy a X dalších buddhistických center meditace,
přičemž další budou přibývat, zatímco novopohané nemají vůbec nic a s tímto
přístupem nikdy mít ani nebudou. Rozdíl mezi "anonymníni žvanily" na téhle kecárně
a mnou je ten, že já si toto dokáži připustit. Nevidím nic úžasného na pohanství,
které přežívá na internetových diskuzích nebo někde ve sklepě, protože se neumím
smířit s tímto minimem, svědčí to pouze o tom, že dnešní novopohané se stydí a
nemají sebevědomí. "
V tomto směru se Thorbande velice mýlíš, existuje stovky privátních kultovních
svatostánků, nebo se navštěvují poděděné svatostánky po našich předcích.
Renegát Thorbrand :"Historie nám říká zcela jasně, že pohanství mělo své chrámy,
své kněze...(atd.)...."
Jak bych ti to řekl, ono jde o to, že právě se zachoval jen naprostý fragment, který
dnenší pohané ještě krásně více rozfragmentovali, když do toho začali promítat své
romantické představy o hodném germánovi, nebo vikingovi a pod., prostě
archetypální představy. V tuto chvíli je pohanství romantická pohádka, respektive
tito romantici převládají a já je zrovna nemusím, páč jim rád připomínám to jak se
věci zkutečně mají. Novodobý druidismus je pro mě naprostou urážkou a
pokryteckou fraškou, jsou to ubožáci, co si neprávem přivlastňují kontinuální tradici
starou tisíce let(i když jen naprosté torzo) přičemž s ní nikdy neměli nic společného.
Germánští pohané, jsou ještě větší pohádkáři, měli na tisíce bohů a opět se
zachovalo jen maličké torzo, ale romantikům to stačí k tomu, aby si domysleli jak moc
skvělá víra to byla a pod. Já se považuji za pohana, ale mi trvalo sejmout masku
sebeklamu.