Mejra: mám toho trochu víc, ale vybírám jen tématicky se hodící věci....jestli pamatuješ jak jsem tenkrát napsal takovou tu hodně fanatickou..tak tu teďka předělávám.....na ještě fanačtější!!!
BALOR:
mooc hezka pouzia. ale zas donho zabrdas kludni sa. nie kazdy vie skladat poeziu. a asi nepochopil jeho reakciu ze nic konstruktivne si nenapisal, on to myslel tak, ze k teme co sa tu viedla
ULVR:
no ja neviem neviem. podla mna nazyval Rim europanov pohania skorej, pretoze s nimi prisli urcite skor do styku ako s ludmi od vychodu.
Slyším písně ptáků, vítr dout a šum lesa.
Vidím rozkvetlou louku, zelené stromu a mraky zašpiněná nebesa. Cítím svěží vzduch jak se nadechuji, pomalu, za to zhluboka. Slunci přátelský úsměv opětuji, když má krev po kůlu v potok k zemi ztéká.
Na kůlu naražen ,poblouzněn bolestí, hledím do oblak a čekám na smrti stín, vyčkávám na posla, který přijde pouze jednou, z jeho zpráv jde strach, nezaklepou, ale rovnou vejdou.
Najednou je tu, posel, který stín smrti do tváře mi vrývá, jak svými perutěmi křídel slunce do svých stínů skrývá. Pomalu krouží a vznešeně klesá směrem dolů, směrem ke mně.Již přistává na špici kůlu, který tkví mým tělem.
Do mých očí se zadíval a bez jakýkoliv rozpaků ke mě přátelsky promlouvá:“Ptám se tě poprvé! Co vzkážeš své matce? Ženě milované a dítěti tvému jedinému? Co vzkážeš své rodině? Tiše odpovídám: „Vyřiť jim, že jsem zemřel v pravdě to jménu, pro dobrou věc a svou víru, pro lid a krásnou zemi.
Krkavec přerušil mě a přelétl na mou hruď a zas se ptá,teď trochu výhružně: Ptám se tě podruhé! Co vzkázat chceš svým nepřátelům??! Ztěžka se nadechuju:“Vzkaž jim, že žít ve strachu budou sami ve své zemi, v zemi se zákony, sami před sebou a vlastními lidmi. Že se budou nenávidět, vraždit a schovávat se pod jméno cti, přísahy a pravdy.Ze ze všeho nejvíce poznají bolesti zrady.
V tu krkavec roztáhl svůj plášť se symboly smrti stoupl mi na krk ,chytaje se pevně ostrými drápy a řekl: „Ptám se tě do třetice co vzkázat chceš svým bohům??“ „Vzkaž jim že nebude dlouho trvat až si sednem k jednomu stolu.Ať hostinu začnou chystat, neboť se blíží chvíle mého skonu.“ Ztěžka jsem odpověděl.
Krkavec na kůl se navrátil, pořád mě sledujíc poslední otázku mi položil: Tážu se tě počtvrté a naposled, čím služby mé platit budeš?platit chceš??? A já lapen svým osudem z konečných sil odvětil:“ Tak jako ostatní. Svou krví,masem, svým srdcem a hlasem. Toť mou vůlí poslední.
A pak posel roztáhl svá černá křídla, snad čas na chvíli zastavil, prudká rána do mého srdce vlítla, pak zobákem mi ještě jednu ránu do srdce uštědřil. A ono přestalo bít.
Všepospojitost
Jsem hbitý Jelen,rostlinná houšť.
Jsem Dusivý plevel,po požáru spoušť.
Jsem toužebnými vzdechy,vysokým pohořím.
Jsem proudem řeky, zbahněnou kaluží.
Jsem silným kancem,rozlomenou lodí.
Jsem krvavým srdcem,zlomeninou která bolí.
Jsem sluneční září, dřevěným stavením.
Jsem ponurou tváří, podivným znamením.
Jsem soudný Orel,rychlá smrt
Jsem rvoucí olej, větrná smršť.
Jsem úrodnou zeminou,pokrmem lahodným
Jsem proslulou hostinou, ovocem které nevoní.
Jsem duhovým lososem,vzdálenou pevninou.
Jsem příkrým útesem,rodnou krajinou.
Jsem bílou pěnou,lehkým pírkem.
Jsem malou kresbou,známým zvykem.
Jsem zarmoucený starec, známý kmet
Jsem hliněný hrnec,les který vzkvet
Jsem mateřské mléko, hlasem ozvěny.
Já jsem pralátkou všeho a její proměny.
Utkvělost vzpomínky
Když vidím pole s obilnými klasy, stromy s podzimním listím, vždy vzpomenu si na tvé vlasy a jsem náhle šťastným.
Když jdu kolem vzrostlé lípy u rozcestí a přivoním si k jejím květům nasládlým, vzpomínku na pocit blaženosti v mé rozechvělé hlavě pevně zakotvím, vzpomínku na tvůj hlas, jenž je stejně voňavý, jak ty květy, kterých se netkne čas, jak ty květy lipový.
Když ztrácím sílu jít dál v těžkosti tempa dnešní doby, svou víru v ideál a vidím mých snů hroby, vždy vzpomenu si na tvé oči, které jsou snad přeludem, přeludem jenž nepomijí, úchvatným to obrazem, jsou chrámem té mé pevné víry, žes ty *Eponou. Opět zdráv pln nové síly vstávám z kolenou.
Když vztek mnou zmítá a ovládá mou mysl, stačí vzpomínka na tvá ústa a vztek prudce klesl. Stačí nepatrná vzpomínka na tvá úchvatná ústa, které jsou mým ópiem z červené jeřabiny, svěžím likérem zpěnělé mořské vlny.
Když potemnělá zem při západu slunce kreslí bizardní stíny pomocí světla roztřepeným štětcem. Tak ptáci jdou spát a noční šelmy lovit. Je cítit noční chlad, vhodnost doby své sny vzbudit. O čem se mi bude zdát ? To je mi předem jasné, no přeci o tobě! Třeba tisíckrát, i tak to bude krásné! O čem budu dnešní noci snít? To snad není tajné. Přece o tom jak jdeme spolu k čistému potoku pít v letních dnech, jenž budou parné a já bude se ostýchat tě políbit u mořské vody, tvé vlasy pohladit mezi podzimními stromy a to jen z té nekonečné úcty k tobě.
JÁ JSEM PRISPĚL, TEĎ SE PREDVEĎ TY FRAJERE, UKAŽ MI NĚCO Z TVOJÍ TVORBY
Earc: Jsem rád, že moje slova u tebe vyvoly ty emoce, které jsem chtěl. Bohužel ty tvoje ne a jsi-li alespoň trochu soudný, tak se musíš stydět, protože jsi teď klesl při nejslepším na mou úroveň.
Balor
považuješ to za totální sráčství? Tak to jsi teda totální sráč. Koukni zpět, co tady děláš ty... vždyť ty tady nemáš nic konstruktivního a jenom kritizuješ a urážíš a podle hustoty přízpěvků bych usoudil (když už jsme u toho urážení), že jsi akorát zamindrákovanej patnáctiletej tlustoprd, který nevytáhne paty od compu a má jen silný řeči. Nemám jinak totiž rád když někdo má myšlení Šalamouna a písmo, no už jsem to tu jednou psal. A ULVR? Ten se česky nebo slovensky jednou naučí, ale ty budeš uschlá mrdka nadosmrti. S pozdravem zmrd Earc, ty vymydlenej zázraku a ochránče slabších.
Smiko Mejro Kazimýre Balore í také za pohany, no určite nejsou krestany, jako prvnímy pohany byli Rýmen nazvány Zidé. Jelikoš Rým prijal krestanstvý, nazval Zidy pohany, predčasne se tak ve skutečnosti priznal.
Prostuduj si rozhovor Majmonodesa s bratrem Pavlem a králem na stránce wwwmaskil.cz hlavne maskil číslo 7 a 8 o tom nabýzí dobovou disputaci na toto téma, no Zidé byli verejne nazváni, pohany a krestanská církev je podezrývala ze sveceních Model, nebo obetování pohanským Bohom jelikoš mezi prývrženci Judaismu byli hodne lidé z inteligence národú, který konvertovali, ale hlavne Zidé ukrývali kneze starých Božstev, dopomáhali tak zachování rodu. Casto byli i podezrýváni, z takovýchto spolčení, a z obetováních, v Zidovském národe je casto vidno prece Germánské jména či Ceské ci Slovenské jména, nebo risy, modré oči, blond vlasy, u aškenázkých Zidú, aškenás, už to jméno je púvodem nemecké, je to prvorozený syn praotce všech Germánú, je tedy zrejmé, že modlitby psané v jidiš a jidiš jako taková nemá s púvodnímy Zidy absolutní charakter sloučení, ale udržování národního sebevedomí u Nemeckých Zidú, ve svých modlitbách psané Jidiš nevzývají Jehvu, ale Ghota, doslova lieber ghot trusk und liebe, to znamené milovaný ghote truchlýme za tebou a milujeme te, to znamená, že dostali možnost se modlid ke svému nemeckému ghotu a vypadá to jako by je opustil ale vypadáto také, že jsou absoulutne sehraní a mají ve všem porádek, takže vjedí dobre, že je ghot opustil, dokonce na to byli a jsou pripravení, tedy chtel jsem rýct, že Cekají narozdíl od Hebrejcú na návrat svého Ghota, a Hebrejci zase na Mošíacha, tedy prostudoval jsem knihy psané jidiš a nikde se nevyskituje narozdíl od Hebrejských zmínky o Mesiášovi, že by ho vúbec Zidovský Nemci vyznávali, nebo na nej cekali, vzpadáto na to, že Bohové, Ghoti, a všichni stvoritelé, sveta, se šli nekam na snem, nebo na neco podobného, jelikoš mají zasvesenci prísne zakázáno o tom podávat informace aby církev o tom nemnela ponetí, je vyditelné, že se naši Bohové vracejí k nám spet, tedy budeme mýt opet moc a sýlu, jistým spúsobem pozoruji v celém svete a u všech národú stejné zarizování porádkú, takže se vracejí i keltský Ghoti a Germánský Ghot a Druidi a v Indii se navrací starý rád,a tak dále a tak dále.
I Zidé se vrátily do svého Israele, naprosto suverene cistotne a s prehledem, což nasvedčuje, že i oni neco očekávají, ale nikdo nic neprozrazuje -komu ? To je otázka.
Mel jsem pro Tebe BALORE temer napsanou a uz odeslanou megazpravu a nahle se mi restartoval pocitac
Nicmene tedy ve zkratce:
ANO, jak sprave podotkl ULVR, mam Te rad a prislo mi jen lito, ze clovek, ktery ma sve zasady a dokaze byt i velice literarne plodny, se v ocich nove prichozich ztrapnuje podobnymi vylevy. Na druhou stranu jsi mel pravdu, pac delat si srandu z nekoho, kdo nema pravopis v lasce, je ubohost. Kdyby ho Earc prekonal silou svych argumentu, tak proti tomu nic mit nebudu.
Pak jsem tam mel napsany jeste nejaky mene dulezity
moudra. Nicmene chci jeste zduraznit, ze Te nebuzeruji a pokud Ti to tak prislo, tak se omlouvam.
No a pak jsem tam take psal, ze v lete budu mesic v terenu (kvuli diplomce) v okoli Loun, Peruce, Kadane a Kryr. Takze neni vylouceno, ze se budu ptat na Jakuba Jaryho a, ze te nakonec vytahnu na par kousku Ale NE na lounskej lezak
více zboží
