Úpadek duchovních hodnot v dnešním světě: Vážím si též zdejších diskutujících, že to nevzdali a pokouší se o renezanci hodnot ze kterých jsme vzešli. Podle jedné studie NASA bylo během 10 000 let několik velmi vyspělých kultur, které zanikly ze dvou příčin. Nahromadění majetku úzkou vrstvou nejbohatších elit a využívání zdrojů přírody až po krajní mez. Přesně tak jako v dnešní době. Stačí málo a naše civilizace se stejně jako ty předchozí sesype jako domeček z karet...
Osobně považuji Ježíše za skutečnou, ne vymyšlenou osobu. Křesťanství bylo dříve náboženstvím těch nejubožejších a nejchudších, dávalo jim naději alespoň na lepší život po smrti. Pak se ho chopila zločinecká nejhorších zločinů se neštítící sprostá sekta katolická církev. Mučení, upalování, genocida, touha po moci a majetku, zločinní papeži, náboženská policie - inkvizice, horší než KGB a StB. To je můj komentář k tomuto článku. Jinak naprostý souhlas.
pravednes.cz/click?id=37243929&r=http%3A%2F%2Fwww.parlamentnilisty.cz%2Farena%2Fmonitor%2FDva-tisice-let-vymyvani-mozku-fiktivni-zrudou-jmenem-Jezis-S-odporem-jsem-si-precetl-ten-Novy-zakon-a-zjistil-jsem-Performer-Kohout-preje-k-Velikonocum-428
Zdravím! Já jen že teď sem asi budu psát často krátké větičky na drobné
pomoci... Myslíte že mám promlouvat k bohům častěji než večer a ráno
nebo když něco potřebuji vzkázat? Třeba i před jídlem nebo na nějakém
mystickém místě? A každé jídlo mám vyzvednout a poděkovat za něj jak to
dělají křesťáné? Nebo třeba od oběda kousek nechat jako oběť?
V dali vidim cestu! Uz vim kudy jit! Celou dobu jsem se
fanaticky hnal za necim... Ani jsem nevedel za cim. Ale
ted uz vim co jsem delal spatne vzdy sem si vzpomel a
obratil sem dúm vzhuru nohama snazil se meditovat,
vyvolat bohy atd... Nyni sem si to v hlavě srovnal, take
diky vam! Pravidelne se modlim I kdyz teprve zacinam tak
citim touhu v tom pokracovat. Sice jsem zadne znameni
asi nevidel a porad na ceste nejsem tak uz citim ze jdu
spravnym smerem a co vic, ja citim naplněni jak nekdo
vissi se nademnou o me zacina zajimat a ja věřím že me
zavede na cestu a pomuze mi zasvětit mu muj zivot. A za
to vdecim vam! rekli ste mi jak na sebe upozornit, jak ja
dam znameni jim. Hrozne vam dekuju a budu se o vas
zminovat v modlidbach jako o svych ucitelech! uz
nejsem prazdny..!
Obyčejná voda? Ne, všudypřítomná H2O není obyčejná kapalina. Je to dárkyně života Matky Země. Pomocí vodíkových můstků tvoří její molekuly ohromně rozvětvenou strukturu (učebnice chemie) s ohromnou kapacitou vstřebávat informace. Kdo se nemůže přesně naladit na určitého boha, lze se soustředit s prosbou o pomoc vodě. Tou pak někde v přirodě třeba zalít suchou rostlinku, která bude vděčná a prosbu předá ostatním. Staří mágové a dnešní psychotronici používají pro snažší spojení s hyperprostorem kámen alchymistů - lapis lazuli. K dostání všude v e-šopech, jen pozor nezaměnit za podopný sodalit. Přenést žádost lze i pomocí kamínku růženínu...
Zkusím problematiku bohů a jiných bytostí alespoň nástinem vysvětlit z pohledu moderní fyziky. Jsme zvyklí, že prostor kolem nás má 4 rozměry. Délku, šířku, výšku a je determinován časovou souřadnicí. Ale není tomu tak. Při simulacích na nejvýkonnějších superpočítačích se došlo k závěru, že náš svět má daleko více rozměrů, které jsou nám skryté. Takovému prostoru říkáme hyperprostor. Rozšířená realita pomocí meditace či psychotropních látek pak znamená, že jsme schopni vnímat i značnou část hyperprostoru a entit, které v něm mohou přebývat...
Pro některé kruté animistické kulty je smrt oběti, zvířete, člověka tím hlavním. Není to forma poděkování bohům. V okamžiku smrti se z těla uvolní veliká životní energie. Na ní participuje řada astrálních negativních bytostí, které se touto energií živí. Lze s nimi pak komunikovat a požádat o protislužbu. Domnívám se, že i temný nacistický kult spojený s jistým prastarým tibetským kultem využíval vraždění k tomuto účelu...
Jinak Thorbalde, jak píšeš o tom listu Ganešovi... připomělo mě to jak jsem se onehdá ptal své vietnamské kamarádky jak to funguje ve Vietnamu... na fotkách totiž měli doma oltářík s fotkami rodičůa prarodičů, plus třeba sošku Buddhy, ale zásadní byly ty fotografie, byl to vlastně domácí oltář zasvěcený předkům rodiny... všiml jsem si, že předkládají jídlo těm svým předkům, tak sem se ptal co s tím jídlem pak dělají, jestise to vyhazuje, nějak pálí, nebo jak to je.. no a oni to prý normálně pak snědí, což tam očividně už funguje od pradávna a je to normální... podobně já používám při některých rituálech naše psy.. je mi jasné že do vlků mají daleko, ale z mnoha důvodů mě taky nepřijde zrovna ok, nechat tam různý živočišný obětiny moc dlouho a tak když provádím oběť v rámci vlčího kultu Beru obětinu z oltáře a se slovy " Přijmi Velký Vlku tuto oběť, ústy těch v jejihž žilách koluje stopa tvé krve, zachovej nám svou přízeň a ochranu, veď nás po svých stezkách, buď nám inspirací a zdrojem poznání! " no a přitomdělím obětinu mezi své dva "chrámové služebníky" . Předkům pak na Samhain většinou přináším nějaký druh kaše, připíjím jim medovinou,snažím se aby u toho byly i děti, bez ohledu na tojakou si jednou zvolí víru, chci aby své předky ctili,uvědomovali si spojení s nimi, to že jejich život pokračuje skrze nás a že mi jsme tu díky nim. Slunci,potažmo novému dni, obětinynepřináším, respektive snažímse vstávat časně a být činnorodý abych den uctil tím, že ho nepromarním. No a duchům místa se snažím zase vyjít vstříct tím, že i když svatyně je v rámci zahrady, snažím se nějak respektovat i tu její přirozenost, nechávám tam prostor i pro takové to divoké bujení, snažím se o co největší přirozenou rozmanitost, snažíme se nepoužívat chemii a podobně, zkrátka ctít to místo a vnímat ho jako propůjčené... být s nímtak nějak v souladu, vnímat jednotlivé jeho prvky, jako "osobnosti"... zkrátka mám prostě blíže k dynamismu, animismu, potažmo šamanismu, než ke klasickému polyteismu, takže to beru i tak nějak víc primitivně a venkovsky... co si budeme povídat ona ta praxe u královských dvorů, patriciů, etc taky byla trochu o něčem jiném, než praxe obyčejných lidí.. vycházela z rozdílné každodennosti z reflexe jiných potřeb a starostí.
a ještě tady... když už sem se dal na ten exhibicionismus... https://pohanskykruh.wordpress.com/2014/10/16/ritualni-pomucky-a-symboly-v-me-praxi-vi/
jde mě ale o to abych nemusel znova psát nějaký dlouhý statě a dal sem jakos takous odpověď na otázku co já a oběti, modlitby a rituální praxe...
Byl to defacto rituál kdy se má rodina loučila s uplynulým vegetačním rokem. Vitřnosti, krev a hlava byly dány na oltář jako oběť a z části masa se udělala slavnostní hostina.
Tady mám pak pár tématických fotek z různých ročních dob:
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.965476043522605.1073741852.100001806540669&type=1&l=982f0ed70a ( k těm dýním... chápu že to někdo děsně strhá, ale snažíme se prostě zapojit do rituálů i děti a co si budem povídat... )
No a takhle různě prostě ta rituální praxe, ty oběti a to každodenní duchovno pak vypadá. De o to že všechno je to provázáno z každodenností,není to tak že člověk jde někam do lesa, sebou táhne v pytli prase a samoúčelně ho tam jak nějakej satanista amatér zařízne, páč á dojem, že ta oběť je o té smrti toho zvířete... vůbec ne.. alespoň já to tak nepojímám.. pro mě je oběť živého tvora, pokrmu, nápoje, prostě darem z "úrody" rozdělením se o plody práce o plody hojnosti, teré jsou dané i tou přízní a pomocí bohů... Myslím, že třeba porazit zvíře, udělat z něj hostinu nebo slavnostní oběd na počest svých bohů, je úplně stejně plnohodnotná forma oběti.. člověk se musí něčeho vzdát, rozdělit se a dělá to k poctě bohům... a to jestli u toho někdo přednese složitou píseň, nebo jen improvizovaně několika slovy poděkuje za přízeň a vzdá bohům hold je už pro mě osobně méně podstatné.
Jinak v článku o posvátných místech je venkovní oltář vyfocený krátce po výstavbě, jak vypadá aktuálně je vidět pod článkem o té rituální porážce na mém blogu. Tak a to je snad zatím vše dám už prostor případným dalším diskutérům a reakcím.
Je to trapný, že píšu takhle po troškách, ale vždycky se mě ještě něco vybaví... modlitby co používám při obřadech, těch každodenních i větších kde zároveň obětuji mám sepsány tady: http://stezkouvelkehovlka.blog.cz/en/1109/modlitby-pro-deni-ritualy je toho ale víc, moc to nemám čas sepisovat, každé ráno se obracím ještě k duchům předků mé rodiny, duchům místa kde stojí má svatyně a k novému dni co nastává, takže ono je to každé ráno na nějakých pár minut, základ toho co pronáším, těch modliteb, má samosebou nějakou danou strukturu, ale často obsah pozměňuji na základě konkrétní situace a potřeb... modlitbu vnímám jako dialog... sou dny kdy člověk odrmolí naučené fráze, páč nemá nic víc na srdci a jsou dny kdy to je prostě jinak, kdy si člověk takříajíc vylije svojí duši... no a pak mám ještě jeden druh rituálu který má co dočinění s obětí... je to takovej poutní rituál, kdy se prostě seberu a du se trochu poničit někam do hor, kdy ze sebe musím něco vydat, kde mám čas na rozjímání... je to zvláštní forma meditace, rituálu, oběti a patří mezi takové zásadní v mém životě. Mám i svá místa, která beru jako určitá posvátná... více se o nich rozepisuji zde: http://moje-kniha-stinu.blog.cz/1203/obradni-mista-soucasnych-pohanu-8-dil
Jinak ještě k té oběti a zdrojům... tady vycházím z trochu jiného předpokladu... beru boha jakéhokoli, jako mě nadřazenou bytost, kterou chci o něco požádat.. myslím, že úplný základ i bez znalosti nějakých zdrojů etc. jsou základy slušnýho chování ze života.. vím, zní to divně,a le prostě je to stejný, jako bys chtěl uctít nějakýho velkýho šéfa, ke kterýmu cítíš respekt, přirozenou autoritu a chceš ho potěšit nebo ho o něco požádat... to je to hlavní... tím nelze nic zkazit.
rekli ste mi jak na sebe upozornit, jak ja
více zboží
