pohanští Bohové jsou zpět
 
moudra: Lidé pracují tak jak jedí(finské)

KELTSKÉ MINCE

Mince a mincovnictví v Boiohaemu starověkém i novověkém

Z mnoha hledisek se dnešnímu člověku mohou Keltové jevit jako Otcové zakladatelé a objevitelé: byli prvními lidmi na našem území, kteří ovládali výrobu nádobí na hrnčířském kruhu, čili i zároveň prvními, kdo uměl takový přístroj sestrojit. Byli průkopníky vetěžbě i zpracování železa – rudu uměli v přírodě najít, vytavit a potom z ní kovat nástroje i předměty denní potřeby, jako jsou třeba klíče a zámky – v tom je jejich další prvenství. Stradonické hradiště bylo plné domů, které se daly uzamykat…Vyráběli jako první na našem území železné nože, břitvy i meče, sekery a kopí. Jsou tedy zakladateli zbrojířství. A z hlediska ekonomického také zakladately – odpusťte mi ten termín z ranku politické ekonomie – zbožní výroby.. A kde je výroba pro trh, musí být za co směňovat. Keltové přinesli do našich zemí i převratný nástroj ekonomický – ražené kovové peníze. Ty ovšem nevynalezli, odkoukali jejich praktičnost , když byli v žoldu mocných středomořských říší: keltské bojovníky najaté většinou k boji proti Římu penězi odměňoval jak Alexandr Veliký, tak karthaginský vojevůdce Hannibal.

Slovo pecunia znamená původně dobytek, a přeneseně také majetek. V ranějších dobách antiky měly směnou hodnotu ovce, kozy, krávy…ale ty se časem ukázaly být platidlem příliš neskladným a háklivým například na rozmary počasí…důmyslní staří Řekové a hbití obchodníci Féničané tedy hledali ekvivalent, který by bečící a trkající „peníze“ nahradil. Tím ekvivalentem se staly kovové mince. Nežli se obchodování s touto zástupnou hodnotou majetku rozšířilo, pár desítek let to trvalo…zato když se ve Středomoří osvědčilo, začalo se peněžnictví rozvíjet velmi rychle.

Keltští žoldáci i obchodníci poznali, jak je praktické mít váček naditý zlatými či stříbrnými mincemi. Věru to bylo jednodušší, nežli vláčet na hřbetě stovky mil balíky kožešin a vyměňovat je s prohnanými Řeky za amfory s lahodným vínem, které Keltové tak rádi popíjeli…Hodnota amfory vína vyjádřená v množství stříbrňáků se jevila také mnohem stálejší a lépe se konfrontovaly ceny jednotlivých kupců. Nejprve Keltové používali především získané řecké mince, avšak brzy – hlavně podle řeckých vzorů – začali razit mince vlastní. Zlaté, stříbrné a bronzové. A stali se tedy jak obchodníky, tak i bankéři a peněžníky, a také těmi kdo emitovali nové ražby mincí… Na stradonickém oppidu se našly mince z téměř celé Evropy – kromě keltských - řecké, římské, iberské a karthaginské…to svědčí o čilosti a rozsahu keltského obchodu.

Mince, ražené u nás, prosluly jako duhovky. Tento zkrácený český název vznikl z mnohem delšího, méně poetického, avšak popisnějšího německého Regenbogenschüsselchen = duhové mističky, tj. mince, objevující se, když je duha k vidění (souvisí se známými pověstmi o tom, že poklad zlatých mincí najdeme, budeme-li kopat tam, kde se duhový oblouk dotýká země). Keltské mince mají opravdu miskovitý tvar, poplatný jejich způsobu výroby – ruční ražbě železnými razidly. Objevují se na nich charakteristické motivy – kromě těch převzatých jsou to především koně, nebo i Epona na koni, Taranisovo kolo, kanec, lístky jmelí, mušličky, Hlavy z profilu…nápisy v latině jsou známy až nejpozdější doby, z tzv. zlatého věku oppid. Duhovky byly maličké, nejčastěji se uvádí „velikost jako nehet malíčku lidské ruky“.

Samozřejmě, že existovaly mince i o trochu větší…celkem lze však říci, že keltské mince se vyznačovaly téměř 100% ryzostí kovů (zlato, stříbro) ze kterých byly raženy, a tak i mince maličkých rozměrů měly značnou hodnotu. Za jednu takovou minci mohl člověk celou noc v krčmě jíst, pít a veselit se až do rána… Nálezy pokladů keltských mincí jsou obsáhlou kapitolou, zaslouží samostatný článek. Proto se dnes spíše zmíním o současné oblibě jejich replik.

Vytvořit repliku duhovky je oříšek. Vyžaduje to dost zručnosti a úsilí, aby vznikly raznice, jejichž pomocí se pak ze střížků kovu razí novověké duhovky…a po pravdě řečeno, laik si to moc neužije. Při dnešní oblibě předvádění historických řemeslných dovedností se zdá, že právě „vyrazit si sám minci“ by mohlo být jednoduchou kratochvílí v mnoha skanzenech a muzeích. Pravá duhovka je malinká, a razidlem na razidlo se trefit --- žádná velká sláva! Pro účely pobavení lidu vymyslel kovář Petr Melč zvětšeniny duhovek. Zhotovil si několik raznic, které jsou veliké asi jako dnešní 1 Kč. Mince mají charakteristický miskovitý tvar, jejich ražbu si pod dozorem autora může vyzkoušet prakticky kdokoli, kdo se kladivem strefí do železné raznice. Přitom si ale musí přidržovat kovový střížek tak, aby nesklouzl z podložky, kterou tvoří druhá raznice. Na mincích jsou vyraženy tradiční keltské motivy, a kromě velikosti je jejich design od starověkého téměř k nerozeznání… Duhovky od keltského kováře vykazují kromě velikosti ještě jeden podstatný rozdíl oproti originálu: materiál. Jsou raženy do cínové slitiny, a tím jsou cenově dostupné opravdu každému, kdo touží po malém keltském suvenýru. Občas bývají raženy též z mosazi („zlatá“ varianta), a výjimečně též z technického stříbra. K vidění i ke koupi by měly být i na letošním BELTINE. Na objednávku je lze zaslat téměř kdykoli.

Václava Melčová
nahoru
novinky

HLEDÁNÍ
= bez diakritiky =
MAILING LIST

NOVINKY
2.10.2014 - K tématu soch Svědkové času - jak to je ve světě >> zde

5.8.2014 - stránky se aktualizují, přibudou nové odborné články a rozjíždí se projekt Svědkové času, vztyčování pohanských model na posvátných místech :)

4.11.2011 - přidána reportáž o pochodu Závist - Stradonice >> zde

19.4.2007 - !!! Doba železná, Praha - hlednáme členy >> zde

30.9.2006 - odkaz, který byste měli shlédnout: KELTOVE.NET >> zde

25.7.2005 - DE BELLO GALLICO >> zde

19.2.2005 - přidán šermířský bazar >> zde


OBRÁZEK DNE


ONLINE OBCHOD

Daoine Ceilte

Gromovoj

KONTAKT
MEJRA cernunn@seznam.cz

SLUNEČNÍ POUŤ
východ slunce 05:45
západ slunce 20:13

NASTAVENÍ
přidej k oblíbeným přidat k oblíbeným
jako výchozí nastav jako výchozí


věnováno Cernunnovi,
Vám i Jim
 
[Kovářství - armaepona.cz] [Hist. obchod - drakkaria.cz] [Bretonský Cidre - bretagne.cz] [dobazelezna.cz] [keltoman.webgarden.cz]
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká Republika