pohanští Bohové jsou zpět
 
moudra: Když kočka je pryč, myš tancuje (irské)

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství

Hlavní zdroj obživy spočíval v rolnictví, nejvíce péče se dostávalo obilí, pšenici a ječmeni, pouze v malé míře žitu, ovsu a prosu. Obilniny sloužily k přípravě mnoha pokrmů a nápojů: chléb, placky, kaše a nepochybně i pivo. Určitý podíl z vypěstovaných plodin (zejména vikev) spotřebovala domácí zvířata. Jen omezený význam ve stravě Keltů hrála suchá zelenina, hrách či čočka. Nutné je zde však uvést, že skladba potravy se měnila od usedlosti k usedlosti, generelně však byla následující:

pšenice61 %
ječmen19,57 %
hrách7,47 %
vikev5,87 %
žito2,36 %
bob2,14 %
oves0,36 %


Kromě výše zmíněných rostlinných druhů se nacházejí na archeologických nalezištích i další rostliny, které např. sloužily ke zpracování na tkaniny (len). Jiné rostliny hrály důležitou roli v lidové medicíně nebo se jich užívalo jako přírodních barviv. Mastilo se máslem, sádlem a lojem. Med sloužil nejen jako sladidlo, ale rovněž se z něho vyráběla neodmyslitelná medovina. Téměř každá usedlost měla rotační mlýnek na výrobu obilnin.


Chov domácích zvířat

Důležitou součást majetku ve dvorcích a usedlostech představovala domácí zvířata. Z rozborů kosterních pozůstatků (osteologický rozbor) vyplývá, že se nejvíce choval hovězí dobytek, ovce, kozy a prasata. Vzhledem k omezenému prostoru uvnitř zástavby se však nedá počítat se stohlavými stády. Většinou se jednalo o několik málo kusů krav, stádečko 5 – 10 ovcí a o přibližně stejný počet prasat, kozy byly ve srovnání s ostatním chovaným zvířectvem vzácnější. Zemědělské usedlosti zpravidla hlídal pes. U zámožnějších majitelů představoval chloubu celého hospodářství ušlechtilý hřebec, ostatní koně byli použiti podobně jako tažný dobytek – svědčí o tom těžké deformace na koňských končetinách.


Lov a rybolov

Zpestření jídelničku starých Keltů přinášel rybolov. Na 2 nejvýznamnějších českých oppidech (Závist a Stradonice) se kromě rybářského náčiní (háčky a harpuny) našly i kosterní pozůstatky konzumovaných ryb. Nechyběly zde sumci ani štiky. Zvěřina byla všeobecně považována za pochoutku. Lovci v době železné lovili zejména zajíce, srnce, kančí zvěř a vzácněji i divoký tur. Podle některých nálezů lze soudit, že nepohrdli ani psem nebo oslem. Rys a liška sloužily jako kožešinová zvěř.



nahoru
novinky

HLEDÁNÍ
= bez diakritiky =
MAILING LIST

NOVINKY
2.10.2014 - K tématu soch Svědkové času - jak to je ve světě >> zde

5.8.2014 - stránky se aktualizují, přibudou nové odborné články a rozjíždí se projekt Svědkové času, vztyčování pohanských model na posvátných místech :)

4.11.2011 - přidána reportáž o pochodu Závist - Stradonice >> zde

19.4.2007 - !!! Doba železná, Praha - hlednáme členy >> zde

30.9.2006 - odkaz, který byste měli shlédnout: KELTOVE.NET >> zde

25.7.2005 - DE BELLO GALLICO >> zde

19.2.2005 - přidán šermířský bazar >> zde


OBRÁZEK DNE


ONLINE OBCHOD

Daoine Ceilte

Gromovoj

KONTAKT
MEJRA cernunn@seznam.cz

SLUNEČNÍ POUŤ
východ slunce 06:37
západ slunce 16:55

NASTAVENÍ
přidej k oblíbeným přidat k oblíbeným
jako výchozí nastav jako výchozí


věnováno Cernunnovi,
Vám i Jim
 
[Kovářství - armaepona.cz] [Hist. obchod - drakkaria.cz] [Bretonský Cidre - bretagne.cz] [dobazelezna.cz] [keltoman.webgarden.cz]
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká Republika