moudra: Až smrt příjde, neodejdeme s prázdní (irské)

ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství

Hlavní zdroj obživy spočíval v rolnictví, nejvíce péče se dostávalo obilí, pšenici a ječmeni, pouze v malé míře žitu, ovsu a prosu. Obilniny sloužily k přípravě mnoha pokrmů a nápojů: chléb, placky, kaše a nepochybně i pivo. Určitý podíl z vypěstovaných plodin (zejména vikev) spotřebovala domácí zvířata. Jen omezený význam ve stravě Keltů hrála suchá zelenina, hrách či čočka. Nutné je zde však uvést, že skladba potravy se měnila od usedlosti k usedlosti, generelně však byla následující:

pšenice	61 %
ječmen	19,57 %
hrách	7,47 %
vikev	5,87 %
žito	2,36 %
bob	2,14 %
oves	0,36 %

Kromě výše zmíněných rostlinných druhů se nacházejí na archeologických nalezištích i další rostliny, které např. sloužily ke zpracování na tkaniny (len). Jiné rostliny hrály důležitou roli v lidové medicíně nebo se jich užívalo jako přírodních barviv. Mastilo se máslem, sádlem a lojem. Med sloužil nejen jako sladidlo, ale rovněž se z něho vyráběla neodmyslitelná medovina. Téměř každá usedlost měla rotační mlýnek na výrobu obilnin.


Chov domácích zvířat

Důležitou součást majetku ve dvorcích a usedlostech představovala domácí zvířata. Z rozborů kosterních pozůstatků (osteologický rozbor) vyplývá, že se nejvíce choval hovězí dobytek, ovce, kozy a prasata. Vzhledem k omezenému prostoru uvnitř zástavby se však nedá počítat se stohlavými stády. Většinou se jednalo o několik málo kusů krav, stádečko 5 – 10 ovcí a o přibližně stejný počet prasat, kozy byly ve srovnání s ostatním chovaným zvířectvem vzácnější. Zemědělské usedlosti zpravidla hlídal pes. U zámožnějších majitelů představoval chloubu celého hospodářství ušlechtilý hřebec, ostatní koně byli použiti podobně jako tažný dobytek – svědčí o tom těžké deformace na koňských končetinách.


Lov a rybolov

Zpestření jídelničku starých Keltů přinášel rybolov. Na 2 nejvýznamnějších českých oppidech (Závist a Stradonice) se kromě rybářského náčiní (háčky a harpuny) našly i kosterní pozůstatky konzumovaných ryb. Nechyběly zde sumci ani štiky. Zvěřina byla všeobecně považována za pochoutku. Lovci v době železné lovili zejména zajíce, srnce, kančí zvěř a vzácněji i divoký tur. Podle některých nálezů lze soudit, že nepohrdli ani psem nebo oslem. Rys a liška sloužily jako kožešinová zvěř.

zvětšit

více zboží

skupina historického šermu

velkomoravská družina

[Kovářství - armaepona.cz] [Hist. obchod - drakkaria.cz] [Bretonský Cidre - bretagne.cz] [dobazelezna.cz] [keltoman.webgarden.cz]

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká Republika