PRÓZA - BALORŮV KOUTEK
VZESTUP A PÁD Tútha Dé Dannanů
PŘÍCHOD TÚTHA DE DANNADŮ DO IRSKA
Je to již mnoho věků a generací, kdy Tútha Dé Dannanové připluli do Irska na svých lodích. V oněch časech Tútha Dé
Dannanské loďstvo se vylodilo na Irskou zem a zapálily své lodě ať není nikdy cesty zpět…
. Zapálené lodě po tři dny zahalovaly slunce a celé Irsko padlo do této mlhy. Mlze přikládali Fir Bolgové magický
význam, což byli původní obyvatelé Irska a věřili, že Thútha Dé Dannové připluli v magické mlze. Dlouho netrvalo
a mělo se rozhodnout o novém majiteli celého Irska. Tútha Dé Dannové si sebou přivezli na pomoc čtyři magické artefakty,
prvním přivezli Faliasu a byl jím kámen osudu Lia Fail, který pokaždý vykřikl, usedl-li na něj právoplatný král. Druhým
artefaktem pocházel Goriasu a jímž bylo mocné Lughovo kopí, bojovník, který jej svíral v pažích se stával v boji
neporazitelným. Třetím artefaktem byl Nuadův nezdolný meč, ten kdo meč tasil, vynesl rozsudek smrti nad nejbližšími
nepřáteli, kteří se snažili marně uniknout ostří čepele Nuadova meče. Nuadův meč pocházel z Findiasu. Posledním artefaktem
byl Dagdův kouzelný kotel, od něhož odcházely všichni sytí.
Tútha Dé Dannanové včetně těchto výhod měli ještě jednu, byli lidem bohyně Danu a oni sami byli ctěni jako bohové.
Muži tohoto národa měli ohromnou sílu a ovládali mnohá druidská umění, uměli věštit, mluvit s lidmi ze záhrobí a kouzlit.
Takto zvýhodněni se s Fir Borgy střetli na Moyturské pláni, což byla první bitva lidu bohyně Danu na tomto místě, ty
ostatní byly stejně tak důležité a rozhodovaly o celém osudu Irska stejně tak, jak rozhodne tato: Slunce bylo již zahalený
třetím dnem, když naproti sobě stály obě armády bojovníků, které byly pod přímým velením svých králů. Armádě Lidu bohyně
Danu velel král Nuada a Fir Bolgům král Eochai Mac Erc. Obě armády na rozkaz svých králů vyrazily za bouřného křiku, který
se rozléhal krajem proti sobě vstříc svému osudu. V Bitvě přišlo o život na sto ticíc Fir Bolgů včetně jejich krále,
zbytek Fir Bolgů se dal na útěk, až potom co jejich král padl, ustoupili ve svých lodí na okolní ostrvy Irska. Ani Tútha
Dé Dannanové se neobešli bez těžkých ztrát a ztratili též svého krále, který přišel v boji o svou ruku a musel se zdát
trůnu, neboť král podle Tútha Dé Dannaských zákonů musel mít dokonalé tělo. O první bitvě bylo rozhodnuto.
Novým králem se stal Bres krásný, který byl z části Tútha Dé Dannan a z části Fomor. Fomorové byli ďábelský lid
a většina nich byli hrozivého vzhledu a byli krutí , stávalo se že neměli třeba nějakou tu končetinu a pohled na ně
vyvolával strach. Fomorové žili na ostrovech, kam uprchli Fir Bolgové. Fomorským králem byl Balor Zlooký. Nejkrutější
a nejhrozivější ze všech Fomorů byl právě on. Na svém ostrově nechal zbudovat zářící věž, která byla celá ze skla a
slunce jí propůjčovalo zlatou barvu. Balor v ní často bývával a vyhlížel na moře, jestli náhodou nejede kolem nějaká
loď Lidu bohyně Danu, které on se svými pirátskými vojsky přepadával. Balor se neomezoval jen na moře, ale často se
svými pirátskými vojsky připlul do Irska, kde se svými piráty vlastní výši daní určoval. Od Tútha dé Dannanů požadoval
1/3 obilí, 1/3 mléka a každý třetí dítě chtěl jako otroka.
A jak že Balor získal svou moc a jméno? Jednou šel
Balor městem kolem vysokého a mohutného domu, když uslyšel jakýsi zpěv z jeho prostor. Bylo mu jasné že jsou v něm
kouzelníci a připravují nějaké mocné kouzlo, ale Balorova zvědavost byla silnější než strach a tak se těžce sápal
do jednoho z otevřených oken, aby se podíval co se uvnitř děje.
Když se blížil k oknu hlasy začínaly přibírat na intenzitě a jakmile se podíval vychrlil se mu z okna do tváře mrak
jedovatého kouře. Balor rychle sklouznul dolů a ležel před vchodem domu v těžkých bolestech a než se stačil odplazit
jeden z kouzelníků sešel dolů. Když si všiml Balora řekl mu: Kouzlo které jsem se svými společníky konal bylo kouzlo
smrti a jedovatý mrak, který vyplul oknem ti moc smrti zanesl do tvého oka. Tak Balor přišel ke své moci, ale jak
stárnul víčko na onom oku mu čím dál tím víc těžklo, až ho na konec bez cizí pomoci nedokázal otevřít. Tak se tedy
stal nejmocnějším a nejbohatším z Fomorů, protože fomorský lid si uvědomoval jeho důležitost .Jenže Balor měl strašný
strach neboť jeden z Druidů mu předpověděl že zemře rukou vlastního vnuka. Když to Balor zaslechl dal rozkaz svou
jedinou dceru zavřít do věže i s chůvama a přikázal, že do jejích komnat nesmí vstoupit nikdy žádný muž. Teprve pak
se cítil bezpečně a mohl se věnovat tomu, co ho nejvíce bavilo a to loupežným výpravám do Irska. Jednoho dne se
doslechl že muž jménem Cian, který byl Tútha Dé Dann a vlastnil krávu jménem Glas Gaibhleann, která nikdy nepřestávala
dávat mléko. Balor Cinana a jeho dva bratry, kteří chodili neustále spolu, neboť krávu se snažilo ukrást již nespočet
závidivců, stále sledoval a čekal na vhodnou chvíli.
Balor bral na sebe nespočet převleků a jednoho dne využil k tomu aby se krávy zmocnil.
V ten den šli všichni tři bratři ke kováři a jeden z bratrů hlídal krávu. Balor si ihned uvědomil svou příležitost a
proměnil se za malého zrzavého kluka, pomalu přistoupil k Cianovu bratru a dal se s ním do rozprávění:“Vy si chcete
taky nechat udělat meč?“,zeptal se zrzavý kluk a bratr odpověděl: “ano nechám si udělat meč, až přijde jeden z
mých bratrů.“. To si opravdu myslíte?, zeptal se zrzek a pokračoval: “Na váš meč již nezbude oceli!!!
Vaši bratři vás podvedli!!“.Bratr se naštval, upustil ohlávku krávy a vběhnul do kovárny a v tu chvíli Balor vzal
svou přirozenou podobu, popadl krávu a odplul s ní na svůj ostrov. Bratr rozrazil dveře kovárny a začal jim nadávat,
když si Cian uvědomil že se stali obětí podvodu, vyběhl z kovárny a už viděl jen Balora v dáli i s jeho krávou. Cian
se rozhodl, že se pomstí, a proto šel za mocnou kouzelnicí, která byla v kouzlech mocnější než Balor. Vyslechla Ciana
a pomocí větru silného větru vzlétli a přistáli až na Balorově ostrově u věže, kde byla uvězněna Balorova dcera Eithlinn.
Birog se dostala do věže a všechny v ní uspala mocným kouzlem až na Eithlinn. Cian vyběhl po schodech až do nejvyšší
místnosti, kde byla Eithlinn, která byla překrásná, oba dva se do sebe zamilovali a v ten den se spolu ještě milovali.
Cian se chtěl Eithlinn odvést sebou ale Eithlinn mu to nedovolila a stejně tak jak ho tam dovezla stejně putovali zpátky.
Eithlinn byla smutná, ale když se dozvěděla že nosí Cianovo dítě byla šťastná. Nastal ten pravý čas a Eithlinn porodila
syna, kterému dala jméno Lugh dlouhoruký, když se to Balor dozvěděl dal rozkaz služebným ať jeho vnuka hodí do moře.
Služebné tak se slzami očích učinili. Když dítě házeli do moře vypadlo s plenek a kolem letící Birog si ho všimla a
nenápadně ho vylovila a dovezla k jeho otci, který div neumřel radostí, když se dozvěděl, že Lugh přežil. Cian svěřil
Lugha do výchovy královské dceři, která si Lugha zamilovala jako vlastního, a v jejím domě se Lugh učil mnohým uměním
a řemeslům ve kterých se stal opravdovým mistrem. Balorovi spadl kámen ze srdce, neboť žil ve vědomí, že Lugh není mezi
živými.
JOHN DUNCAN, 1912 (olejomalba): FOMORŠTÍ
Mezitím, co Lugh rostl a osvojoval si mnohá umění a řemesla, vládl v Irsku Bres Krásný, kterého si Tútha Dé Dannanové
zvolili za krále v domnění, že s Balorem uzavře mír, neboť byl zčásti Fomor a zčásti Tútha Dé Dannan, a tím se zbaví
všech krutostí Balorových. Bres mír s Balorem uzavřel, ale týkal se pouze jich a ne jeho lidu. Fomoré využívali všech
zbabělostí, sobeckostí a lakot, kterými byl Bres pevně zpoután, ve svůj prospěch. Což mělo za následek,že Balor vymáhal
větší a častější poplatky po Lidu bohyně Danu, který začínal rychle chudnout, k čemuž ještě přispíval Bres s vymáháním
vlastních daní. Netrvalo dlouho a celé Irsko chudlo a stávalo se nepohodlným. To samé se stalo na Tarském královském
dvoře, kde Bres přinutil básníky s Bardy k mlčení a v houfech je vyháněl a z bojovníků a atletů udělal otroky.
Přijel-li do Tary nějaký král, nebyl přivítán hudbou, zábavou, jídlem a pitím tak jako za Nuadových časů. Když
Tarský dvůr naštívil básník Cairbre, sloužil na Brese posměšnou báseň, s krze kterou proklel Brese, kvůli jeho
nevlídnému přivítání.Cairbe vykřikl: „BRESŮ BLAHOBYT UŽ NENÍ !!!“ , a jak řekl tak se i stalo, o té doby
Bres jen chudnul a vedl si jen špatně.Díky Cairbreově kletbě o statní náčelníci Irska získali odvahu svrhnou Brese
z trůnu a dosadit na jeho místo nového krále, všichni by chtěli za krále Nuadu ale ten nemohl, kvůli svému zranění,
a proto se uchýlili do ústraní a vyčkávali na příchod nového krále. Nuadovy byla vrácena jeho paže díky lékaři Diana
Cétha a Miacha, který byl synem Diana. Miachaovi se podařilo navrátit Nuadovy jeho paži a celou ji opět funkčnit, na
což Diana zaslepila nenávist a závist k vlastnímu synovy až tak, že ho zabil (až na potřetí!). Nad Miachovým hrobem
vyrostly magické byliny, které jeho sestra posbírala. Jakmile se náčelníci dozvěděli že Nuada je opět celistvý, ihned
se vydali do Tary, kde Bresovy vyčetli jeho chování a zacházení, potom Brese vyzvali ať se zdá trůnu ve prospěch Nuady,
a protože byl Bres ”charakter“(viz. výše) zdal se trůnu ve prospěch Nuady bez jakýkoliv řečí. Bres se vydal za svým
otcem na daleký ostrov, kde ho prosil ať mu pomůže vybudovat armádu a dobít Irsko zpět. Jeho otec jej však odmítl,
ale nasměroval ho za Balorem, který by mu mohl pomoci. Když se Balor vyslechl Brese, rozhodl se, že mu bezodkladně
pomůže, protože si byl vědom toho, že Nuada by nebyl tak tolerantní k jeho pirátským vojskům.
Mezitím Lugh dospěl a rozhodl se, že bude sloužit Nuadovy na královském dvoře, když přišel, strážní ho nechtěli pustit
dovnitř, ale Lugh vychvaloval své schopnosti, až se jeden ze strážných šel Nuady zeptat, jestli ho smí pustit:
„U brány je nějaký mládenec a tvrdí o sobě, že by se měl jmenovat Samildanach“. Nuada byl docela zvědav na
člověka, který o sobě tvrdil že ovládá třináct řemesel na mistrovské úrovni, a tak mu udělal malý přijímací test.
Nejdřív si musel Lugh zahrát šachy s jeho nejlepšími šachisty a potom, co se král dozví výsledek, tak rozhodne,
zda ho na dvůr pustí. Lugh tedy hrál tak, jak nejlíp uměl a všechny porazil. Když se to dozvěděl král, ihned nařídil
ať ho pustí do královského dvora. Lugh vešel do místnosti, která byla plná bardů, významných náčelníků, nejlepších
válečníků, krom toho tam byli všichni představení Irska, nejvyšší druid Dagda, Dian Cécht, Ogma a kovář Goibniu.
Lugh po všech zmiňovaných přejel pouze pohledem a usedl vedle krále, což Ogmu rozčílilo, jak se Lugh nad ostatníma
chová povýšeně a svrchovaně, tak se rozhodl, že si před mladíkem udělá respekt a donutí ho po porážce se všem omluvit.
Ogma zvedl masivní desku kamenného stolu a prohodil jí tlustou zdí pevnosti až na dalekou louku. Lugh v klidu vstal a
došel se zástupem zvědavců na zmiňovanou louku, popadl kamennou desku stolu a prohodil jí zpět stejnou dírou, kterou
byla vyhozena ven a zeď opravil zeď holýma rukama. Potom vzal harfu a všem na smířenou začal hrát takové písně,
které všechny rozplakali, a ty veselé je rozesmály, až se celá pevnost chvěla. Když si Nuada Lugha ozkoušel ve
všech řemeslech o kterých řekl, že je ovládá na mistrovské úrovni, rozhodl se, že jej zasvětí do situace ve které
se celé Irsko ocitlo. Když Lugh vyslechl krále, rozhodl se že mu pomůže v boji proti Balorovi Zlookému. Nuada se zase
vzdal trůnu ve prospěch Lugha a se svou pomocí ho učil vládnout. Po třinácti dnech se vytratili na odlehlé místo,
kde se připravovali na boj proti Fomorům celý rok. Když skončili válečnou přípravu, řekli si, že se po třech letech
znovu setkají. Nuada se svými společníky vrátil do Tary a Lugh šel zajistit pomoc vládce moře Manannana Mac Lira (NE
TO NENÍ NÁZEV MOŘE!!!! ALE TOHO VLÁDCE!!!). Další tři roky Nuada vyhlížel přes valy Tarské tvrze, když jednoho dne spatřil
skupinu bojovníků, ale sotva je viděl neboť jeho oči byly zaslepeny paprsky slunce, které jakoby zářily z jednoho
válečníka ze skupiny. Když se skupina přiblížila blíž, jasně viděl, že sluneční paprsky září z tváře a ze zlatých
vlasů vůdce skupiny. Válečníkovo brnění, zbraně a koňský postroj byly ze zlata a stejně jako jejich nositel střílely
do okolí světelné šípy. Nuadovi došlo, že je to Lugh až poté, co si všiml zlaté helmy, která měla uprostřed velký
klenot. Nuadovým tělem projel ulehčující pocit štěstí.
Když si později z Lughem promluvil, Lugh mu prozradil, jak přišel k jeho zbroji a koni.
Kůň, na kterém přijel, byl koněm ze stájí Manannana Mac Lira a dokázal běhat stejně dobře jak po moři tak po souši a z
jeho hřebu ani ten největší nešika nikdy nespadl. Stejně jako kůň byl od Manannana Mac Lira, tak i jeho překrásné
zlaté brnění a meč, brněním nedokázala prorazit žádná zbraň a pod mocnými údery meče ani ten nejhouževnatější
válečník nepřežil. Než spolu stihli dohovořit, vtrhla do dvoru Fomorksá družina za ohromného hluku a bez ukáznění,
když rozrazili dveře místnosti, ve které se nacházel Lugh s Nuadou a dvorem, všichni vstali, kdežto Lugh jenom s
překvapeným výrazem ve tváři jen přihlížel a rozkřikl se na všechny: “Proč vstáváte kvůli té bandě špinavců, když
jste nevstali s mým prvým příchodem!!!“. Musíme se postavit nebo nás všechny pobijí včetně našich dětí v kolébce!
Smutným hlasem řekl Nuada a pokračoval: „Jsou to Fomorové, kteří si přijeli pro daně a třetinu naší úrody, dobytka a
našich dětí jako pro otroky“. V Lughovi to vyvolalo veliký vztek a vrhl se Mannanovým mečem přímo ve střed skupiny a
všechny je pobil až na devět mužů, kterým řekl ať Balorovi vyřídí, co se stalo. Zbytek Fomorské družiny vyběhl z Tary
ještě s větším hlukem, za nepředstavitelného strachu, který projížděl jejich ubohými těly. Jak jim Lugh poručil, tak
učinily. Když se Balor dozvěděl, jak Lugh naložil s jeho vyběrači daní, rozhodl se, že ostrov bodybe a tím si Tútha
Dé Dannany podmaní jednou provždy. Balor svolal válečnou poradu ve své věži, během které se dozvěděl, že Lugh je jeho
vnuk, který měl být již dávno mrtev. Než porada skončila, vstoupil Bres Krásný, který se připojil k boji proti Lughovi
a ještě téhož dne vyplula děsivá armáda Fomorů směrem k Irsku.
BITVA NA MOYTURSKÉ PLÁNI
Lugh si byl moc dobře vědom, co se stane jakmile se to Balor dozví, a tak si k sobě svolal celý dvůr a všech se zeptal, čím
pomohou v boji proti Balorovi. Kouzelník slíbil Lughovy, že přinutí Irské hory, aby se vrhly proti Fomorskému vojsku a Tútha
Dé Dannanům budou útočištěm, číšníci zas přísahali, že v nepřátelském vojsku vyvolají velkou žízeň a odvodní všechny Irské
řeky a jezera, aby se neměli čeho napít, ale Lughovo vojsko bude mít vody na sedm let. Druid slíbil, že na hlavy nepřátel
sešle ohnivý déšť, který je oslabí ,ale Lughovo vojsko posílí pouhý vzduch. Kovář Goibniu slíbil zbraně které neminou
svého cíle,
Grende zas kvalitní nýty, tuleje pro kopí a kovové okraje štítů, Luchta slíbil nejpevnější štíty a ratiště pro kopí.
Potom se Lugh zeptal básníka Cairbrea (proklel Brese) a Diana Céchta (zabil ze žárlivosti na úspěch svého syna, který
Nuadovi udělal opět funkční paži) jak oni pomohou. Cairbrea slíbil Lughovi, že složí na Fomory báseň, za kterou se budou
tak stydět a ztratí vůli k vítězství. Dian Cécht slíbil, že se svou dcerou Airmed (která zkomplikovala všem budoucím lékařům
život) budou ošetřovat raněné, kteří následujícího dne budou s větší touhou bojovat. Když Dian Cétcht domluvil, zjevila se
jim bohyně války Mérrígú v podobě vrány a řekla jim, že jim v jejich nejslabší chvíli pomůže a že vítězství bude nakonec
jejich.
Lugh připravil svoji armádu k boji a každého z mužů povzbuzoval a však Tútha Dé Dannanové mu nedovolili jít v čele vojsko
do bitvy a umístili ho do týlu vojska a nechali ho střežit sedmi válečníky (byl pro ně moc důležitý). Obě armády se střetly
na Moyturské pláni. Bohužel Lughova armáda posílena všemi splněnými sliby a Lughovým odhodláním, nemohla fomorské početní
převaze sotva čelit. Bojovali ze všech sil a s veškerou odvahou nedokázali fomorskou armádu přemoci, a tak den za dnem
každé ráno ošetřených vojáků Cechtem přibývalo. Bitva trvala mnoho dní a obě strany začaly citlivěji pociťovat způsobené
ztráty a únava z boje byla znát jak na straně Lughovo tak Balorovo, a tak se Fomorové rozhodli dát svému nepříteli poslední
a ničivý úder. Balor s Bresem a Caithilnn šli v čele své armády, které jako by neubylo ani po těžkých ztrátách. Naproti nim
vyšli i Tútha Dé Dannanové. Když si Lugh všiml blížícího nepřítele, vysmekl se svým strážcům a vrhl se směrem do předních
řad své armády. Lugh naposled vyburcoval své
muže: “Teď musíme bojovat a třeba zemřít do posledního!!! Jinak ztratíme naši svobodu a my a naše děti zemřeme jako otroci,
když domluvil všichni muži za hromového burácení se vrhli v čele s Lughem na nepřítele. Ztrhla se neutuchající bitva, kde se
půda stala kluzkou jak se nestačila vsakovat krev, vojáci se o sebe opírali čely a třískali do sebe ze všech sil. Ti, co
upadli, pokračovali v boji na kolenou a za chvíli se krajem hnal křik raněných a umírajících bojovníků, ale to už i řeka
byla plná krve a odnášela mrtvé bojovníky z obou stran. Během bitvy padlo mnoho mužů a žen, když už se bitva zdála být pro
Tútha Dé Dannany prohranou, Nuada da dohromady své vojáky a opakovaně zaútočil na proud nepřátel a zaútočil na samotného
Balora, který jediným úderem svého meče srazil Nuadu k zemi. Když si Tútha Dé Dannanové všimli, že jejich král padl,
vykřikli z hrudi zaoufalé zasténaní a přestali bojovat, v tu chvíli se na obloze oběvila černá vrána a když Nuadovi
druhové pozdvihli hlavu k nebesům, zjistili že je to Mórrígú, která jim kráká slova odvahy. Najednou všichni nabyli
nové síly a odhodlání a začli bojovat ještě zuřivěji než předtím (typický bersekr). Lugh přiskočil k umírajícímu Nuadovi
a spustil na Balora tisíce kleteb a nadávek, čímž svého milého dědečka rozhněval a ten se rozhodl, že se na něj podívá
i druhým očkem. Jenže Lugh moc dobře věděl o moci jeho oka, a tak vzal oblázek a takovou silou na něj vypálil, že mu oko
proletělo druhou stranou lebky do řad Balorových vojáků. Lugh uřízl Balorovy hlavu (spojitost s kultem lebky) a vrhl se
v čele se svou armádou proti Fomorské.
Mórrígú pomohla Tútha Dé Dannanům porazit zbytek Fomorských armád bezhlavě prchající na své ostrovy.
Po bitvě byli všichni padlí bojovníci řádně pochováni a Bres, který nestačil uniknout, musel Tútha Dé Dannanům slíbit,
že se zdá svého fomorského dědtitsví, po otcovi, ve prospěch dědictví mateřského dědictví své matky Země Éiru naučit
zemědelství, kdy mají sít orat a sklízet a potom byl Tútha dé Dannany propuštěn. Mórrígú určila za vítěze bitvy Lughův
lid a kroužila celou zemí a hlásala, že v Irsku zavládl opět mír. KONEC
Sepsáno za střízlivého stavu BALOREM Zlookým … reinkarnace, kdo ví?? ? :-) (jestli máte pochyby,
moc se Vám nedivím.)
ODPOVĚDI NA PŘÍPADNÉ OTÁZKY
(Budou-li nějaké dotazy, tak mi je pošlete na e-mail, pokusím se je zodpovědět, ale nepřeceňujte mě)
Možná se zeptáte, k čemu potřebovali zrádného Brese. Jak jsem se již zmínil, byl spojením Fomora (představitel odpůrců
jakéhokoli řádu, jmenoval se Latha a byl synem Balora) a Éiru (představitelka vlády nad Irskem a Bohyně Země,
představitelka řádu), díky čemuž získal veškeré chaotické vlastnosti zla s otcovy strany. Z matčiny strany zdědil moudrost
o Irsku, a tak moc dobře věděl, kdy a co sít a sklízet, čehož Tútha Dé Dannanové využili a propustili jej.
A Lugh? Hlavním hrdinou této legendy je Lugh, který se stal Bohem. Je tu již jasný třpyt jeho budoucí slávy a božské funkce.
Je označován jako Samildanach (mistr všech umění) a naučil svůj lid mnoha kouskům a je též Bohem světla (řádu). V
legendě je náznak jeho budoucích funkcí: jeho zlatá zbroj, která střílela světlo do všech stran a zlaté vlasy, zkouška,
kterou musel složit než byl v puštěn do Tary.
VÁŠ BALOR
více zboží
