Píseň HEJ, SLOVANÉ všem natolik učarovala, že se stala panslavickou hymnou. Jejím tvůrcem je Samo Tomášik, který
první slova sepsal roku 1834 pod názvem HEJ, SLOVÁCI. Kromě toho se stala i hymnou Sokola, Slovenského štátu a
dokonce i Jugoslávie. Domnívám se, že kromě vlastní státní hymny by každý SLOVAN měl znát tuto píseň.
PÁR SLOV O AUTOROVI:
Samo Tomášik se narodil 8. února 1813 v Jelšavské Teplici.
Někdy se psal Tomašík, jeho předci byli patrně Češi přišedší na Slovensko v dobách husitských.
V letech 1824 - 1828 docházel na rožňavské gymnázium a po tři léta následující na filozofické a teologické učiliště v
Kežmarku. Za výborný prospěch a latinské verše zde byl odměněn Roth-Telekiovským stipendiem, které využil na prázdninovou
návštěvu Krakova a Wieliczky v roce 1829.
SLOVENSKY
Hej, Slováci, ešte naša
slovenská reč žije,
Dokiaľ naše verné srdce
za náš národ bije.
Žije, žije, duch slovenský,
bude žiť na veky,
Hrom a peklo, márne vaše
proti nám sú vzteky!
Jazyka dar sveril nám Boh,
Boh náš hromovládny,
Nesmie nám ho teda vyrvať
na tom svete žiadny;
I nechže je koľko ľudí,
toľko čertov v svete;
Boh je s nami: kto proti nám,
toho Parom zmetie.
I nechže sa aj nad nami
hrozná búrka vznesie,
Skala puká, dub sa láme
a zem nech sa trasie;
My stojíme stále pevne,
ako múry hradné
Čierna zem pohltí toho,
kto odstúpi zradne!
POLSKY
Hej Słowianie, jeszcze nasza
Słowian mowa żyje,
póki nasze wierne serce
za nasz naród bije.
Żyje, żyje duch słowiański,
i żyć będzie wiecznie,
Gromy, piekło - złości waszej
ujdziem my bezpiecznie!
Mowę naszę ukochaną
Bóg nam zwierzył w darze,
wydrzeć nam ją - nikt na świecie
tego nie dokaże!
Ilu ludzi, tylu wrogów,
możem mieć na świecie,
Bóg jest z nami, kto nam wrogiem,
tego Bóg nasz zmiecie!
I niechaj się ponad nami
groźna burza wzniesie,
skała pęka, dąb się łamie,
ziemia niech się trzęsie.
My stoimy stale, pewnie,
jako mury grodu.
Czarna ziemio, pochłoń tego,
kto zdrajcą narodu!
ČESKY
Hej Slované, ještě naše
slovanská řeč žije,
pokud naše věrné srdce
pro náš národ bije.
Žije, žije duch slovanský,
bude žít na věky.
Hrom a peklo, marné vaše,
proti nám jsou vzteky.
Jazyka dar svěřil nám Bůh,
Bůh náš hromovládný.
Nesmí nám ho tedy vyrvat
na tom světě žádný.
I nechať je tolik lidí,
kolik čertů v světě.
Bůh je s námi, kdo proti nám,
toho Perun smete.
I nechať se též nad námi,
hrozná bouře vznese.
Skála puká, dub se láme.
Země ať se třese!
My stojíme stále pevně,
jako stěny hradné.
Černá zem pohltí toho,
kdo odstoupí zrádně ...
SRBSKY
Hej Sloveni, jošte živi
Duh naših dedova
Dok za narod srce bije
Njihovih sinova
Živi, živi duh slovenski
Živeće vekov'ma
Zalud preti ponor pakla
Zalud vatra groma
Nek se sada i nad nama
Burom sve raznese
Stena puca, dub se lama
Zemlja nek se trese
Mi stojimo postojano
Kano klisurine
Proklet bio izdajica
Svoje domovine!
Mimochodem všiměte si, že v ORIGINÁLE = SLOVENSKÉM JAYZCE je věta : "Boh je s nami: kto proti nám,
toho Parom (PERUN) zmetie.", zajímavé, že? To samé je i v českém jazyce, avšak jakýmsi zázrakem, resp. cenzurou byla tato stať
v polštině vypuštěna a zaměněna na BÓGA. Ach vy Poáci :(, vím však, že i mezi Vámi jsou tací, co vidí dál než za oltář. Hodně zdaru v tomto boji.
více zboží
