moudra: Instinkt je silnější než výchova (irské)

SLOVANI - VÁLEČNÍCI

O Slovanech se traduje, že byli mírní a holubičí povahy, málo schopní boje. V 6. století, v době, kdy se domácím hospodářským a společenským vývojem dostali na nejvyšší stupeň barbarství, byli stejně výbojní a útoční jako všechny barbarské kmeny tehdejší Evropy.
Germáni v barbarských praktikách začali o něco dříve, ale Slované se jim však brzy vyrovnaly a pro svou početnost se stali mnohem větší hrozbou. Neútočili na vlastní Řím, ale všechny síly napřeli na Byzanc. byli hrozní a úspěšní.
Síla, krutost, zvůle, neústupnost - všechno to je v písemných pramenech . Slovanské vojenské oddíly se někdy dokonce nechávaly najímat jako námezdní žoldáci a bojovaly spolu s Byzantinci proti Germánům.
Slovanská krutost je dnes těžko pochopitelná, ale byla obvyklá pro všechny barbarské kmeny a Byzantinci jin spláceli se vším všudy.Tak např. roku 550, po vítězném boji a po útěku byzantinských vojs, zajali Slované vůdce Azbada a živého jej hodili do hořícího ohně, když mu předtím z kůže na zádech vyřezaly řemeny. Jindy titíž Slované, když vtrhli do Trácie a Ilýrie, zabíjely všechny, co jim přišli pod ruku. Nikoli však mečem nebo kopími, ale naráželi je na kůl, uvazovali mezi 4 sloupy za ruce a nohy a utloukali je kyji nebo palicemi nebo je zavřeli domů a živé je spalovali. Skutečně mírná holubičí povaha!
Teprve později si začali uvědomovat cenu těchto ubožáků a některé zajatce prodávali do otroctví.
Zajatci, které si Slované přicedli domů, byli na tom na tehdejší dobu poněkud lépe. Slované nebyli otrokáři a pro své hospodářství je nepotřebovali. zajatci zůstávali ve slovanském prostředí jen určitou dobu, pak mohli být dokonce i propuštěny nebo žít se Slovany jako svobodní lidé.
Slované rádi útočili ze zálohy a snažili se nepřátele překvapit neočekávanými přepady v houštinách, úžlabinách nebo ve skalních průsmycích. Jako hlavní zbraně měli 32 oštěpy a dřevěné luky a šípy, které bývaly napuštěny jedem. Někteří mívali štíty. Velmi často se snažili loupit koně. Jindy brali zbraně. Ostatní kořist jako zlato, stříbro či dobytek byla věcí samozřejmou.
V listnatých lesích byli slovanští bojovníci zvláště nebezpeční, protože dokonale dokázali splývat s lesním prostředím, proto se doporučovalo byzantským vojskům vést výpravy proti Slovanům raději v zimě, kdy stromy jsou bez listí.

Slované oproti ostatním vojskům snadněji přecházeli brody a pobyt ve vodě jim nedělal potíže, když nechtěli být zpozorováni, dokázali se ponořit a dýchat pomocí dutého stébla.
Slované nebojovali v šicích a oddílech jako třeba Byzantinci nebo Římané, neměli rádi otevřená a holá místa. Pokud byli překvapeni a přinuceni k boji, snažili se zahnat nepřítele řvem a náznakem útoku, pokud se nepřítel hnul, hnali se za ním, pokud nastala situace opačná, raději se stáhli a schovali do lesů.
Slované byli tedy mistři nad mistry ve hře na schovávanou. A byli rovněž Byzanincy najímány jako špehové a vrahové. Útoky na slovanská území nebyla úspěšná, protože zde nebyla velká města, lidé zde žili roztroušení po krajině v nevelkých vesnicích. Pokud cizí vojska napadla 1 vesnici, vesničané utekli do lesů nebo do okolních vesnic a většinou to agresora stálo hodně draho.
Později, po trvalém zabrání nových území a s rozvojem společenské diferenciace, se slovanské válečnictví poněkud změnilo.
Knížata a přední vojenští bojovníci nosili meče a bojovali těžkým kopím, nikoli jen lehkým oštěpem. Měli pancíř z kůže pošité kovovými šupinami nebo brnění splétané z kovových kroužků a na hlavách přilby. Tato zbroj se z prvopočátku dovážela zejména z franské říše. Zanedlouho však si Slované všechno vyráběli sami, ba dokonce se svou zbrojí obchodovali.
Slovanská jízda je známa od prvopočátku, výstroj se postupem času zdokonalovala, používali třmeny a od 7. století i ostruhy.
Známá jsou slovanská hradiště, nešlo však o žádnou originalitu, stála především na starších hradištích a oppidech.
Některá z těchto hradišť byla vskutku nedobytná, tak například hrad Canburg, lokalizovaný archeologickými výzkumy do Hradiska-Kaniny u Mělníka v Čechách, nedokázala franská vojska roku 805 dobýt a zpustošila jen krajinu kolem.
Také u velkomoravských hradišť to bylo podobné, pro Slovany je stavba hradišť natolik typická, že je období mezi 7.-12. stoletím nazývána jako doba hradištní.

zvětšit

více zboží

skupina historického šermu

velkomoravská družina

[Kovářství - armaepona.cz] [Hist. obchod - drakkaria.cz] [Bretonský Cidre - bretagne.cz] [dobazelezna.cz] [keltoman.webgarden.cz]

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká Republika