moudra: Není národu bez jazyka (irské)

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY

KULTOVNÍ VŮZ - STRETTWEG, RAKOUSKO - hallštatská doba

Kultovní vůz, který byl nalezen na lokalitě Strettweg, je snad tím nejimpozantnějším uměleckým dílem, které se nám z doby halštatské z území Rakouska zachovalo a vypovídá nám něco o pestrém duchovním životě středoevropských Keltů.

Strettwegský bronzový vozík byl uložen do žárového hrobu, který je datován do 7. století starého věku. Má 4 kola a každé z nich obsahuje 8 paprsků. Z technického hlediska není možné, aby takto konstruovaný vůz byl funkční, a tak v čísle 8 musíme zřejmě hledat také nějakou symboliku. Uvnitř vozíku stojí bronzové figurky: nahých 12 postav (muži i ženy, některé postavy svírají v ruce kopí a štít), 4 koně a 2 jeleni (jsou rozmístěny víceméně symetricky). Ve středu stojí velká ženská postava se zdviženýma rukama, kterými podpírá misku. Pas jí obepíná zdobený opasek. Sandars (Prehistoric Art in Europe, 1968) zmiňuje ve své knize podobnost mezi tímto artefaktem a nálezy učiněnými v Řecku (Olympia), a tak není vyloučeno, že se zde projevil právě řecký vliv. Vozík byl pravděpodobně využíván při různých slavnostech a obřadech. Na misce mohl hořet oheň nebo v ní mohl být uložen obřadní, blíže nespecifikovaný, materiál (jídlo, rostliny ... cokoli). Dnes je ve sbírce muzea v Grazu: Steiermärkisches Landesmuseum Joanneum. A na závěr uvedu možná pro některé překvapivý fakt: vozík je dlouhý jen 42 cm!

použitá literatura: [www.museum-joanneum.at]

KALENDÁŘ Z COLIGNY, FRANCIE - doba římská

V roce 1897 bylo ve francouzském městě COLIGNY, přímo na hranicích oblastí Ain a Jura (při staré římské cestě mezi Lyonem a Strasbourgem), objeveno něco, čemu se dnes říká kalendář z Coligny. Nález se skládal z 550 bronzových střepů, z nichž 400 patřilo soše jakéhosi Boha a zbytek (tj. 150 fragmentů) kdysi tvořil dohromady onen kalendář. Tato jedinečná památka byla odvezena ihned po učiněném objevu do lyonského muzea, kde byla posléze restaurována a prostudována (fr. archeologem J. Monardem). Vyšly najevo některé velice zajímavé skutečnosti.

1) Jedná se o 5-ti letý modifikovaný lunární nebo solárně-lunární kalendář. Každý z měsíců má 30 a 29 dnů.

2) Keltský rok začínal úplňkem spíš než novem (pač úplněk je mnohem lépe pozorovatelný) a měl celkem 354 dní.

3) Přechodná období byla řešena tak, že zhruba každý 3. rok zahrnoval nikoli 12, ale 13 měsíců. Tento extra-měsíc se jmenoval Mid Samonios a byl vmezeřen mezi měsíce: Cutios a Giamonios (aspoň tak, to vyplývá z kalendáře).

4) Měsíc je rozdělen do dvou částí: světlá půlka a tmavá část roku. Každá z nich trvala přibližně 2 týdny. Keltský termín Atenoux značí „vracející se noc“. A (velice) pravděpodobně byly tyto přechody častým podnětem k nejrůznějším rituálům.

Styl římských písmen a čísel nám zařazuje kalendář na konec 2. století nového věku (tedy více než 2 století po uznání římského Juliánského kalendáře).

Bronzový plech má (rozměry: 1 x 1,5 m) v sobě vyryty sice římské číslice a je použita římská abeceda, nicméně se jedná o galský jazyk. V kalendáři je patrných 16 sloupců údajů, které původně v sobě obsahovaly více než 2 000 slov. Jedná se tedy o zatím největší keltský (pokud nepočítáme doby pozdější: středověk, novověk) soubor slov. Ve jejich významech však panuje dosti velká nejednota, a u těch výrazů, které byly rozpoznány (okolo 60) neexistuje mezi odborníky povzbuzující shoda (např.: neví se, zda slova „mat“ a „anmat“ znamenají v překladu příznivý a nepříznivý či spíše kompletní a nekompletní).

Kalendář z Coligny, © musée gallo-romain de Lyon - Fourviére
použitá literatura: [www.museum-joanneum.at]

KOTLÍK Z GUNDESTRUPU, DÁNSKO - La Téne

Tzv. kotlík z Gundestrupu opět spatřil světlo světa roku 1891, právě v onen čas byl vykopán z rašelinného objetí. Stalo se tak tomu v Jutsku (Dánsko). Má se za to, že kotlík byl uložen na toto místo při nějakém rituálním obřadu. Dnes je ke spatření v muzeu ve městě Arhus (Dánské národní muzeum).

Kotlík byl zhotoven někdy mezi 2. a 1. stoletím starého věku (La Téne III.). Váží 9 kg, jeho průměr činí 70 cm a je 40 cm hluboký. Původně byl pozlacen a základní hmotu kotlíku tvoří z 96% čisté stříbro. Autor na jeho výrobu použil 7 vnějších plátů , 5 vnitřních plátů a dno tvoří samostatný plech. Každá z těchto částí na sobě zobrazuje postavy z keltské mytologie (ale i jiné). Kotlík měl na spodu malou dírku, která byla už za keltů vyspravena. Do dnešní podoby byl kotlík sestaven Sophiem Müllerem (1892).

Někteří archeologové soudí, že kotlík byl zhotoven hned několika umělci, kteří však pocházeli z odněkud z Thrákie nebo z Říma. Tato domněnka je založena na velice zvláštní (a charektiristické) technice zhotovení celého kotlíku, která se vyznačovala podobností s výrobky zhotovovanými v Thrákii, včetně vyobrazení fantastických zvířat (sloni, leopardi, pegasus). Některé mozky přišly s tvrzením, že domovina kotlíku leží kdesi za Balkánem. Nevim, nevím, zda ti hoši archeologičtí už drobek nepepří. Je to totiž celekm divoká představa, že by měl jeden kotlík urazit takovou velkou vzdálenost, ale zřejmě na tom možná něco bude. Druhý tábor archeologů se domnívá, že je původ jednoznačně keltský. Co je však nesporné ... to jsou převážně keltské motivy, které se opakují (Dagda, Cernunn, torquesy, carynx, keltské štíty, přilby ...). To nikdo nemůže zpochybnit (přesto tací jsou). Pokud se tedy chce někdo zviditelnit tím, že vyvozuje úžasné supr-mega závěry, které si v podstatě neověří nebo nebere v potaz jiné skutečnosti, nejedná se již o vědce ale po mamlase :-) Za zmínku ještě stojí uvést, že kotlík z Gundestrupu není jediným kotlíkem s vyobrazenými motivy či postavami. V Dánsku se našel také kotlík z lokality Rynkeby.

Postavy, Bohové a zvířata z kotlíku nám v podstatě znázorňují výjevy z různých kultur včetně té naší – keltské, ale údajně také řecké, indické a iránské. Z exotických zvířat tu byl rozpoznán dokonce i leopard a delfín! A nyní se dostáváme k popisu některých zobrazených scén.

Kotlík z Gundestrupu - Dánské národní muzeum, Arhus.

:: PLÁT S DAGDOU (?)

Na levé straně tohoto stříbrného plechu stojí nápadná a velká postava, která je buď copatá nebo má na hlavě pletenou čepici se střapci. Je o mnoho vyšší než ostatní postavy a v obou rukách drží muže, kterého vkládá do vědra, nádoby či kotlíku. Celá scéna má zřejmě rituální charakter. Pod nádobou je něco, co se podobá psovi ve výskoku. Zbytek scény tvoří 2 řady válečníků, které jsou ve vertikálním směru odděleny kmenem stromu či jakousi lodyhou s listy. Vrchní řadu tvoří keltská jízda, u které již proběhl rituál, dole však ještě čekají na ponoření do kotlíku válečníci se štíty a oštěpy následováni 3 trubci, kteří vhánějí svůj dech do carynxu, což je typicky keltský hudební nástroj. Je obvykle zakončen hlavou kance s rozevřenými čelistmi. Některé helmy bojovníků (s motivem kance či ptáka na vrchu) nás rovněž utvrzují v keltském původu tohoto záhadného předmětu, je zde celkem vyobrazeno 5 druhů přileb. Lze se oprávněně domnívat, že je zde vyobrazena scéna zachycující znovuzrození. Padlí bojovníci čekají, až je Bůh Dagda (irská mytologie) ponoří do svého kotlíku a oni opět získají novou svého bytí ať už v tom či onom světě. Na plechu je kromě psa, také vyobrazen had – symbol smrti. Takže výše uvedené souvislosti jsou možná relevantní. Myšlenkové pochody jiných badatelů se zas ubírají trochu odlišným směrem: nejedná se o proces znovuzrození, nýbrž o rituální popravu utonutím (s tím se např. můžeme setkat v irských legendách: Muirchertaig maic Erca a Diarmada).

Kotlík z Gundestrupu - plát s Dagdou.

:: PLÁT S TARANISEM

Tato scéna zobrazuje úžasnou ikonografii 2 božstev dělících se či soupeřících o zlomené kolo . Jedno božstvo je zobrazeno v celé postavě (a s přilbou s rohy), druhý voustaý Bůh s torquesem je větší a na kotlíku je zvěčněn pouze od prsou výše. Okolí tvoří různá zvířata, která jsou koncenticky situována do prostoru kolem obou ústředních postav. Nechybějí ani kytičky (břečťan). Mladé božstvo s rohy a šaty s krátkými rukávy je podobně jako u předchozí scény srovnáváno s irským analogem, prozměnu Cú Chualinnem, který také nosil na hlavě rohatou přilbici a rovněž využil zlomené kolo při konforntaci s vousatým Bohem Fergusem. Oponující názor (tak jako téměř vždy) uvádí, že se jedná o skandinávský motiv, co je na tom pravdy, si netroufým říci. Ale rozhodně střízlivější se mi zdá být vysvětlení, že vousaté božstvo je vlastně keltský Bůh Taranis a ono kolo značí symbol Slunce (srovnej: taranisovo kolečko).


Na závěr se zmíním o možných teoriích, jak se kotlík vůbec do Dánska (mezi Germány) mohl vůbec dostat. Převažující názor je, že jej ukradli teutoničtí válečníci při drancování keltských území, je však možné, ze se sem dostal také díky žoldákům, kteří se vraceli z římských tažení. Možná, že to také byl třebas dar, který získali tehdejší dánští obyvatelé od svých jižních sousedů popřípadě se zde mohl usídlit nějaký keltsko-germánský kmen. Tyto teorie se jednoznačně nedají dokázat, a tak bude asi nejlepší si trochu popustit fantazii. Pravda je ve hvězdách.

[více INFO na stránkách: www.unc.edu/celtic/catalogue/Gundestrup/kauldron.html]

Kotlík z Gundestrupu - plát s Bohem Taranisem.

:: PLÁT S CERNUNNEM

Kotlík z Gundestrupu - plát s Cernunnem.

ŠTÍT Z CHERERTSEY, Anglie, La Téne

Nádherným a demonstrujícím příkladem keltské zručnosti je tzv. Chertseyský štít, který byl nalezen v roce 1985 společně s dalšími arefakty při mechanických pracích na starém zabahněném kanále řeky Temže (Londýn - Anglie) (odstraňování štěrkových náplavů). Bohůmžel byl při této činnosti zmačkán a ohnut, ale odhodlání, zručnost a vytrvalost pracovníků konzervačního oddělení Britského muzea dovedlo štít do té podoby, jaká je dnes ke spatření v Britském muzeu. Jak se tedy do řeky dostal??? Zřejmě se jednalo o rituál vodním božstvům. v době Keltů se velmi často darovaly nejrůznější cennosti právě Bohům, kteří střežili vodní zdroje a prameny (v ČR např. duchcovský poklad).

Jedná se o jediný celobronzový štít, který kdy byl nalezen na území Velké Británie. Skládal se celkem z 9 rozdílných segmentů bronzového plechu, které byly spojeny rovněž bronzovými nýtky. Podobně jako štít z Withamu, neplnil zde bronzový plech dostatečnou ochranou funkci, a tak byl ze spoda ještě připevněn štít dřevěný. Dřevo se za pomoci radiokarbonové metody datovalo na stáří 400 – 250 let starého věku. Vedle dřeva a leštěného bronzu bylo při výrobě použito lesklé červené sklo (27 drobných skleněných kuliček čtyř různých velikostí). Přední části štítu dominují 3 kruhy s spirálami, pod prostředním kruhem – největším – se ukrývalo držení. Jako dekorační technika byla zvolen způsob: repoussé (vytlačování).

Zdobení štítu bylo velice složité a jistě technicky a časově náročné, je dosti nepravděpodobné, že by takto zhotovený štít byl určen jako prostředek k boji. Ve své době spíše plnil funkci honosnosti, okázalosti a společenského postavení.

Ve sbírkách ho vlastní: British Museum , London.

rozměry a váha:

výška: 83.6 cm
šířka: 46.8 cm
váha: 2.75 kg

ŠTÍT Z Chertsey, Anglie, La Téne

NÁLEZY ŠPERKŮ UČINENÉ V ČR

:: ŽELENICKÁ SPONA

Tato obdivuhodná archeologická památka byla objevena v jednom z bojovnických hrobů, kde spočívala na prsou válečníka, který si na svou poslední cestu ještě vzal meč, kopí a černý švartnový kruh.

Její stáří se datuje na 6-5. století starého věku a v současné době je vystavena v Národním muzeu v Praze. Tvůrce použil na její výrobu bronzu. Vlastní zpracování je více než originální. Propojuje se zde mnoho módních sponových tendencí z keltského světa.

Prvním z nich je spona s dekorativním terčíkem, který byl zhotoven tlačenou technikou "au repoussé", a je upevněn na plechovém lučíku. Dalším rysem této spony je několikanásobné (zčásti nefunkční) vinutí s ozdobnými kuličkami. Spona má dále ydobenou patku s drobnou kuželkou připevněnou nýtkem (Drda a Rybová. 1998, Keltové a Čechy).

Tento praktický šperk plnil nejen účel, ke kterému byl přednostně zhotoven (sepnutí částí oděvu), ale měl nepochybně i magický význam (při každém pohybu vydávala spona zvuk a byla navíc zdobena 5 perličkami z modrého skla). Spona s podobnými rysy jako ta z Želenic se našla i na Závisti a v Lochenicích (východní Čechy).

:: DUCHCOVSKÝ POKLAD

V katastru obce Lahošť (bývalý okres Teplice) byl v roce 1882 učiněn jeden z nejvýznačnějších keltsko-evropských objevů. Počet nalezených předmětů se odhaduje na 1 600 kusů. Jednalo se především o laténské náramky, spony či prsteny, jež byly uloženy v bronzovém kotli. Poklad se datuje do 4. století starého věku a vzhledem k tomu, že byl objeven ve vřídlě - v tzv. "Obřím prameni", lze usuzovat, že se jednalo o obětní dary Božstvům.

zvětšit

více zboží

skupina historického šermu

velkomoravská družina

[Kovářství - armaepona.cz] [Hist. obchod - drakkaria.cz] [Bretonský Cidre - bretagne.cz] [dobazelezna.cz] [keltoman.webgarden.cz]

Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká Republika