moudra:
Naděje plyne z moře, ale nikoliv ze země (irské)
|
||||
|
ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY
KULTOVNÍ VŮZ - STRETTWEG, RAKOUSKO - hallštatská dobaKultovní vůz, který byl nalezen na lokalitě Strettweg, je snad tím nejimpozantnějším uměleckým dílem, které se nám z doby halštatské z území Rakouska zachovalo a vypovídá nám něco o pestrém duchovním životě středoevropských Keltů.Strettwegský bronzový vozík byl uložen do žárového hrobu, který je datován do 7. století starého věku. Má 4 kola a každé z nich obsahuje 8 paprsků. Z technického hlediska není možné, aby takto konstruovaný vůz byl funkční, a tak v čísle 8 musíme zřejmě hledat také nějakou symboliku. Uvnitř vozíku stojí bronzové figurky: nahých 12 postav (muži i ženy, některé postavy svírají v ruce kopí a štít), 4 koně a 2 jeleni (jsou rozmístěny víceméně symetricky). Ve středu stojí velká ženská postava se zdviženýma rukama, kterými podpírá misku. Pas jí obepíná zdobený opasek. Sandars (Prehistoric Art in Europe, 1968) zmiňuje ve své knize podobnost mezi tímto artefaktem a nálezy učiněnými v Řecku (Olympia), a tak není vyloučeno, že se zde projevil právě řecký vliv. Vozík byl pravděpodobně využíván při různých slavnostech a obřadech. Na misce mohl hořet oheň nebo v ní mohl být uložen obřadní, blíže nespecifikovaný, materiál (jídlo, rostliny ... cokoli). Dnes je ve sbírce muzea v Grazu: Steiermärkisches Landesmuseum Joanneum. A na závěr uvedu možná pro některé překvapivý fakt: vozík je dlouhý jen 42 cm!
použitá literatura: [www.museum-joanneum.at] KALENDÁŘ Z COLIGNY, FRANCIE - doba římská
V roce 1897 bylo ve francouzském městě COLIGNY, přímo na hranicích oblastí Ain a Jura (při staré římské cestě mezi Lyonem a
Strasbourgem), objeveno něco, čemu se dnes říká kalendář z Coligny. Nález se skládal z 550 bronzových střepů, z nichž 400
patřilo soše jakéhosi Boha a zbytek (tj. 150 fragmentů) kdysi tvořil dohromady onen kalendář. Tato jedinečná památka byla
odvezena ihned po učiněném objevu do lyonského muzea, kde byla posléze restaurována a prostudována (fr. archeologem
J. Monardem). Vyšly najevo některé velice zajímavé skutečnosti.
Kalendář z Coligny, © musée gallo-romain de Lyon - Fourviére použitá literatura: [www.museum-joanneum.at] KOTLÍK Z GUNDESTRUPU, DÁNSKO - La Téne
Tzv. kotlík z Gundestrupu opět spatřil světlo světa roku 1891, právě v onen čas byl vykopán z rašelinného objetí. Stalo se
tak tomu v Jutsku (Dánsko). Má se za to, že kotlík byl uložen na toto místo při nějakém rituálním obřadu. Dnes je ke
spatření v muzeu ve městě Arhus (Dánské národní muzeum).
Kotlík z Gundestrupu - Dánské národní muzeum, Arhus. :: PLÁT S DAGDOU (?)Na levé straně tohoto stříbrného plechu stojí nápadná a velká postava, která je buď copatá nebo má na hlavě pletenou čepici se střapci. Je o mnoho vyšší než ostatní postavy a v obou rukách drží muže, kterého vkládá do vědra, nádoby či kotlíku. Celá scéna má zřejmě rituální charakter. Pod nádobou je něco, co se podobá psovi ve výskoku. Zbytek scény tvoří 2 řady válečníků, které jsou ve vertikálním směru odděleny kmenem stromu či jakousi lodyhou s listy. Vrchní řadu tvoří keltská jízda, u které již proběhl rituál, dole však ještě čekají na ponoření do kotlíku válečníci se štíty a oštěpy následováni 3 trubci, kteří vhánějí svůj dech do carynxu, což je typicky keltský hudební nástroj. Je obvykle zakončen hlavou kance s rozevřenými čelistmi. Některé helmy bojovníků (s motivem kance či ptáka na vrchu) nás rovněž utvrzují v keltském původu tohoto záhadného předmětu, je zde celkem vyobrazeno 5 druhů přileb. Lze se oprávněně domnívat, že je zde vyobrazena scéna zachycující znovuzrození. Padlí bojovníci čekají, až je Bůh Dagda (irská mytologie) ponoří do svého kotlíku a oni opět získají novou svého bytí ať už v tom či onom světě. Na plechu je kromě psa, také vyobrazen had – symbol smrti. Takže výše uvedené souvislosti jsou možná relevantní. Myšlenkové pochody jiných badatelů se zas ubírají trochu odlišným směrem: nejedná se o proces znovuzrození, nýbrž o rituální popravu utonutím (s tím se např. můžeme setkat v irských legendách: Muirchertaig maic Erca a Diarmada).
Kotlík z Gundestrupu - plát s Dagdou. :: PLÁT S TARANISEM
Tato scéna zobrazuje úžasnou ikonografii 2 božstev dělících se či soupeřících o zlomené kolo . Jedno božstvo je zobrazeno v
celé postavě (a s přilbou s rohy), druhý voustaý Bůh s torquesem je větší a na kotlíku je zvěčněn pouze od prsou výše.
Okolí tvoří různá zvířata, která jsou koncenticky situována do prostoru kolem obou ústředních postav. Nechybějí ani kytičky
(břečťan). Mladé božstvo s rohy a šaty s krátkými rukávy je podobně jako u předchozí scény srovnáváno s irským analogem, prozměnu Cú Chualinnem,
který také nosil na hlavě rohatou přilbici a rovněž využil zlomené kolo při konforntaci s vousatým Bohem Fergusem.
Oponující názor (tak jako téměř vždy) uvádí, že se jedná o skandinávský motiv, co je na tom pravdy, si netroufým říci.
Ale rozhodně střízlivější se mi zdá být vysvětlení, že vousaté božstvo je vlastně keltský Bůh Taranis a ono kolo značí
symbol Slunce (srovnej: taranisovo kolečko).
Kotlík z Gundestrupu - plát s Bohem Taranisem. :: PLÁT S CERNUNNEM
Kotlík z Gundestrupu - plát s Cernunnem. ŠTÍT Z CHERERTSEY, Anglie, La Téne
Nádherným a demonstrujícím příkladem keltské zručnosti je tzv. Chertseyský štít, který byl nalezen v roce 1985 společně s
dalšími arefakty při mechanických pracích na starém zabahněném kanále řeky Temže (Londýn - Anglie) (odstraňování štěrkových
náplavů). Bohůmžel byl při této činnosti zmačkán a ohnut, ale odhodlání, zručnost a vytrvalost pracovníků konzervačního
oddělení Britského muzea dovedlo štít do té podoby, jaká je dnes ke spatření v Britském muzeu. Jak se tedy do řeky dostal???
Zřejmě se jednalo o rituál vodním božstvům. v době Keltů se velmi často darovaly nejrůznější cennosti právě Bohům,
kteří střežili vodní zdroje a prameny (v ČR např. duchcovský poklad).
NÁLEZY ŠPERKŮ UČINENÉ V ČR:: ŽELENICKÁ SPONA
Tato obdivuhodná archeologická památka byla objevena v jednom z bojovnických hrobů, kde spočívala na prsou válečníka, který
si na svou poslední cestu ještě vzal meč, kopí a černý švartnový kruh. :: DUCHCOVSKÝ POKLAD
V katastru obce Lahošť (bývalý okres Teplice) byl v roce 1882 učiněn jeden z nejvýznačnějších keltsko-evropských objevů.
Počet nalezených předmětů se odhaduje na 1 600 kusů. Jednalo se především o laténské náramky, spony či prsteny, jež byly
uloženy v bronzovém kotli. Poklad se datuje do 4. století starého věku a vzhledem k tomu, že byl objeven ve vřídlě - v
tzv. "Obřím prameni", lze usuzovat, že se jednalo o obětní dary Božstvům.
|
OBRÁZEK DNE
ONLINE OBCHOD
Daoine Ceilte
Gromovoj
věnováno Cernunnovi, Vám i Jim |
||